STRÁNKY CESTOVATELE TOMA

Jížní část Moravského krasu

Údolí Říčky

Zčásti krasové údolí v jížní části Moravského krasu, nacházející se v nevelké vzdálenosti od moravské metropole. Dělí se na horní hustě zalesněnou nekrasovou část, kde se nachází přírodní park Říčky. Střední část je krasová s několika jeskyněmi a chráněná jako přírodní rezervace. Dolní část se nazývá Mariánské údolí a je položena nedaleko brněnské městské části Líšeň.

Mariánské údolí

Úsek hlubokého údolí, kde Říčka opouští oblast Moravaského krasu. Dříve nazýváno Gottwaldovo, místo protifašistické manifestace pracujících města Brna v roce 1938, kde Klement Gottwald vyzýval k boji proti fašismu. V horní části se nachází tři vodní nádrže vhodné ke koupání. Spodní leží nad Kadlecovým mlýnem, ktrý je starý přes tři sta let. Druhá se nachází pod Starými zámky a třetí u Muchovy boudy, kde je možnost občerstvení.

Staré zámky

Pravěké hradiště na ostrohu nad Říčkou asi 2km severovýchodně od Líšně. bylo osídleno v mladší době kamenné, starší dobe železné a vdobě keltské. Později bylo obnoveno v době velkomoravské. Tehdy plnilo funkci významného kmenového střediska a to až do 11. století. Při výzkumech zde byly odkraty valy, zbatky brány, paláce a srubových domů.

Mokrá-Horákov

Obec se nachází nad údolím Říčky na hranici mezi polem a lesem. Severozápadním směrem od Mokré jsou zbytky haltštatského hradiska. 700m západně od Horákova se nachází mohyla Hlásnica, pocházející z 6.-7. století. V obci na severozápadním okraji jsou pozůstatky tvrziště. Severním směrem od obce je obří lom, východním směrem je cementárna.

Horákovský hrad

Na ostrožně potoka Říčky naproti velkomoravskému hradišti Staré zámky u Líšně se nacházejí skromné pozůstatky hradu Horákov. Sídlo bylo zbudováno v prostoru prehistorického hradiska. Archeologické nálezy středověké keramiky dokládají osídlení ostrožny v 11. a 12. století a pak až v 15. století. První písemná zmínka o Horákovu (patrně o vsi) pochází z roku 1371. Od počátku 15. století drží Horákov Václav Herynk ze Sloupna, který se připomíná v roce 1407. Roku 1466 se uvádí Ondřej ze Sloupna, který své ženě zapsal věno "na poli, jež prve k hradu náleželo". K opuštění hradu došlo pravděpodobně koncem 15. století, v roce 1529 se již píše jen o lese, jménem Hrad. Sídlem majitelů panství se stala tvrz ve vsi. Horákovský hrad měl půdorys protáhlého obdélníka. K jeho stavbě bylo použito i pálených cihel, o čemž svědčí nálezy jejich zbytků. Kolem hradu prochází modře značená cesta z Mariánského údolí do Ochozu u Brna, na vlastní hrad vede odbočka této trasy. (Poslal mailem Jan Celý.)

Hornek

Vyhlídka Hornek Vysoká skála nad údolím Říčky, na ní se nachází krásná vyhlídka. Jedná se o chráněný přírodní výtvor s lesostepními teplomilnými společenstvy, náleziště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. K vyhlídce vede odbočka žluté značky z Líšně do Hostěnic, přes vyhlídku vede NS Líšeňské údolí, jejíž informační panel je zde umístěn.Pod vyhlídkou se nachází Bělkův mlýn s vodní nádrží vhodnou ke koupání.




Jeskyně údolí Říčky

Nevelké krasové údolí nenabízí mnoho jeskyň. Přesto se jich zde vzhledem k velikosti údolí nachází docela hodně. V údolí se také propadá do podzemí potok Říčka, která za větších vodních stavů teče na povrchu. Propadání je umístěno asi 500m pod Hádeckým rybníkem, upozorní vás na něj panel NS. Výtok se nachází nad Horním mlýnem ve směru proti toku potoka před druhým mostem. Celková délka podzemního toku je 1,5 km, v podzemí ještě příjímá Říčka v Ochozské jeskyni zleva Hostěnický potok, zprava pak Ochozský potok.
Ochozská jeskyně
Ještě v devadesátých letech přístupná jeskyně, která však byla pro časté záplavy uzavřena. Nachází se v levé údolní stráni 2 km od Hádku. Jde o výtokvou jeskyni vod z Hostěnického propadání a částečně i potoka Říčky. Jeskyně začíná 180m dlouhou klikatou chodbou, tzv. Hadicí. Poté následuje Labyrint, což je skupina chodbiček, z nichž jedna ústí na povrch v Kamenném žlíbku. Odtud byly objeveny tři síně u Chobotnice a také Nová Ochozská jeskyně. Jeskyně jako jediná v tomto údolí má poměrně bohatou krápníkovou výzdobu, z které je nejznámější útvar zvaný Smuteční vrba ze Staré Ochozské jeskyně a útvary Lustr, Hrozen a Křtitelnice z Nové Ochozské jeskyně.
Jeskyně Pekárna
Jeskyně Pekárna Je nazývaná také Kostelíkem. Jeskyně, o níž se učily na základní škole všichni, když se probíral pravěk. Tato dlouhá tunelovitá jeskyně leží v levé údolní stráni nad rozcestím Říčky. Nejspíše jde o pozůstatek výtokové jeskyně. Vchod je monumentální, 20m široký a 5m vysoký. Ve stropě jeskyně jsou zajímavé obří hrnce. Nejvíce zajímavá je však jeskyně po stránce archeologické. Již Jindřich Wankel a Martin Kříž zde našli vzácné pozůstatky z doby starého paleolitu. V letech 1925-1930 jeskyni podrobně zkoumal Karel Absolon. Největší osídlení jeskyně spadá do období středního paleolitu. Z této doby pocházejí také kostěnné nálezy zdobené ratinymi zvířat. Nejvýznamější je rytina souboje tří bizonů na koňském žebru. V roce 1963 při dalším průzkumu jeskyně byla objevena další rytina čtyž koní. Jeskyni můžete volně navštívit, ale prosím, neznečišťujte ji! Před jeskyní se nachází informační panely NS Říčky.
Netopýří jeskyně
Nachází se v pravé stráni údolí naproti Ochozské jeskyni. Za částečně zazděným vchodem ústí chodba do velkého dómu, z kterého vybíhá několik odboček a propastí, které údajně vedou až k podzemnímu toku potoka Říčka. Sestup však vede úzkými komíny a je značně nebezpečný, navíc vstup do jiných než věřejnosti přístupných jeskyň je zakázaný. Celková délka chodeb dosahuje 200m.
Jeskyně Švédův stůl
Jeskyně se nachází v pravé údolní stráni 100m severně od jeskyně Netopýří, na hřbítku mezi Ochozským žlíbkem a údolím Říčky. Jeskyně není ani tak zajímavá z hlediska speleologie, ale z hlediska archeologie. V roce 1906 zde byl totiž nalezana spodní čelist neandrtálského člověka. Kromě toho byly v jeskyni také nalezeny kosti dávné zvířeny. Jeskyně je volně přístupná.
Jeskyně Malčina
Další jeskyně v pravé údolní stráni. Nachází se 200m severně od jeskyně Netopýří. Vchod je velmi malý a ve změti kamenů se špatně hledá. Uvnitř je svažující se prostor s vybíhající chodbou. Celková délka chodeb dosahuje 200m.

Hostěnické propadání

Propadání Hostěnického potoka na okraji lesa přibližně půl kilometru západně od stejnojmenné obce. Potok se zde propadá na úpatí vápencové skály, která vznikla jako pozůstatek lomu po těžbě vápence. Staré propadání bylo těžbou zanešeno, naopak však byly otevřeny 2 nové ponory. Potok pokračuje podzemím do Ochozské jeskyně, kde se spojuje s Říčkou a na zem se dostává ve vývěru. V případě většího stavu vod tvoří potok estavelu, krasový jev, kdy voda Hostěnického potoka vytéká v místě propadání Říčky. Směrem do údolí pokračuje bezvodý Kamenný žlíbek. Jde o romantické a skalnaté údolí ústící do údolí Říčky v blízkosti jeskyně Pekárna.

Šemberova skála

Vyhlídka a památník S. K. Neumanna na Šumbeře Dlouhá, nevysoká vápencová skalka táhnoucí se od památníku S. K. Neumanna k Hádům. Ke skále se váže řada pověstí, podle jedné skálu při orbě vyoral rádlem čert. Podle "zeleného" průvodce se v dolní části nachází jeskyně (já jsem ji nenašel). V místě pomníku je vyhlídka na sever do údolí Svitavy. Skála je přístupná po žluté značce z Líšně do Hostěnic nebo nově také po modré vedoucí z Bílovic nad Svitavou.
V blízkosti se nachází národní přírodní rezervace Hádecká planinka, kde se vyskytují lesní a lesostepní porosty (vzácný dub cer) s chráněnými a ohroženými druhy rostlin. Na kopci Hády (424m n. m.) se nachází televizní vysílač.

Hrad Obřany

Na ostrožně nad řekou Svitavou v blízkosti dnešní brněnské části Obřany se kdysi hrdě tyčil stejnojmenný hrad. Nejstarší zmínky o Obřanech jsou již z 1. poloviny 13. století, když se v roce 1234 uvádí Předbor z Obřan a roku 1240 Přibyslav z Obřan. V polovině 13. století držel Obřany Boček z Kunštátu a v letech 1261-1291 jeho syn a pravděpodobný zakladatel hradu Heralt (Gerhard). Ten proslul jako loupeživý rytíř v neklidných dobách po smrti Přemysla Otakara II., avšak roku 1286 se musel podrobit králi Václavovi II. Heraltův syn Smil stál v opozici proti králi Janu Lucemburskému a v důsledku toho emigroval do Rakouska. Roku 1313 získal panství Jindřich z Lipé. V té době hradní posádka přepadala brněnské obchodníky, proto byla někdy v roce 1315 či 1316 uskutečněna trestná výprava, při níž byl hrad dobyt a rozbořen. Hrad se skládal z předhradí a vlastního hradu, jemuž dominoval okrouhlý bergfrit, na něhož navazoval podsklepený palác. K hradu je možný přístup po zelené turistické stezce, vedoucí s Bílovic nad Svitavou směr Těsnohlídkovo údolí, zde odbočit a po neznačené spádnici výstup k hradu. Příchod možný i po červené turistické stezce vedoucí z Bílovic nad Svitavou do Brna - Obřan, pak odbočka na zelenou a výše uvedenou trasou k zřícenině. (Poslal mailem Jan Celý.)
Kolem hradu nově prochází modrá značka z Bílovic nad Svitavou. Zbytky hradu byly odkryty před několika lety při archeologických průzkumech, vidět jsou zbytky vstupní brány, okrouhlé věže, paláce, hospodářských budov a studny.