STRÁNKY CESTOVATELE TOMA

Severní část Moravského krasu

Macocha a okolí

Propast Macocha

Pohled na Horní můstekHorní můstek na Macoše
Celosvětově proslulá propast Macocha nadchne při každém podívání do jejich hlubin. Leží mezi dvěma krasovými údolími, Suchým a Pustým žlebem. Nikdo si ji snad při své návštěvě Moravského krasu nenechá ujít. Byla by to zajisté škoda. Rozměry Macochy jsou impozantní. Délka je plných 174 metrů, na šířku má 76 metrů. Tyto rozměry umocňují její hloubku 138,6 metru. Ale to není konečné. Tento údaj je jen po hladinu spodního jezírka. Jeho hloubka byla udávána 30 metrů. Ale v březnu roku 2000 se při průzkumu zjistilo, že hloubka je 50 metrů. Na dně Macochy roste severská rostlina Kruhatka Mathiolova, je to jediné místo výskytu v České republice.
Macocha vznikla spojením 70 metrů hlubokého rozlehlého závrtu nahoře a velkého podzemního dómu v dole. Po propadnutí stropu dómu zde zůstala tato propast. Ze dna Macochy je také několik vstupů do různých jeskyní, jako je Červínkova, Podmůstková, Pasovského, Erichovya. Amatérská jeskyně je spojena s Macochou 240 metrů dlouhého sifonu, který ústí v horním jezírku. Voda z Amatérské jeskyně pak teče do horního jezírka, potom přetéká do dolního jezírka, kde se strácí pod skalou. Objeví se zase v přístavišti na Macoše, odkud teče podzemím Punkevních jeskyní k vyvěrání. Horní jezírko má hloubku 11 metrů.
Historie sestupů
První sestup do Macochy byl podniknut v roce 1723 mnichem Lazarusem Schoperem spolu s rájeckým komorníkem Zouharem. Do roku 1909 bylo provedeno 18 sestupných výprav na dno. Do tohoto čísla nejsou započítány sestupy "vyzvedače mrtvol sebevrahů" z Vilémovic. Nejvýznamější výpravy jsou hraběte Salma (rok 1809), Wankelovy (rok 1856) a pět sestupů Absolonových. Posledně jmenovaný se zajistil o to, že na dno Macochy proudí miliony návštěvníků.
Horní můstek
Horní můstek na Macoše Horní můstek se nachází u Útulny a turistických objektů na Macoše. Byl veřejnosti předán 1. října 1882, vybudován byl Rakouským klubem turistů z Brna. Zkonstruovaný byl v Blanenských salmovských železárnách. Nelze z něho vidět celou Macochu, protože Dolní jezírko je zakryté jihozápadní stěnou, avšak podhled na dno z výše 138 metrů je úžasný. Zdá se jako by byla dole rovina porostlá rostlinkami, jako by se dalo v pohodě do Macochy sestoupit. Pohled ze dna Macochy je však úplně opačný. Ze všech stran je dno ohraničeno kolmými a převislými stěnami, rostliny rostou na strmém balvanitém moři. Na tento klam doplatilo již několik lidí, například i štýrský alpinista, který se vychloubal, že Macochu sleze jako první bez jištění. Skončil svůj život na dně v roce 1904.
Dolní můstek
Bývalý Dolní můstek na MacošeVe výšce 90 metrů nad propastí se nachází Dolní můstek. Byl vybudován Klubem českých turistů v roce 1899 a sloužil veřejnosti s malými opravami až do dubna roku 2000. Od té doby až do podzimu 2001 byl z bezpečnostních důvodů veřejnosti uzavřen. Naštěstí agentura ochrany krajiny a přírody ČR sehnala potřebné peníze a můstek byl úspěšně zrekonstruován, avšak s velkými zásahy do historického rázu. Zmizel i velmi zajímavý výklenek, který byl vysunut ve střední části můstku nad propast. Na původní opěrné stěně je vystavena část tehdejšího okrasného zábrádlí s klenbou výklenku. Původně zde tato zajímavá stavba nebyla, avšak vůle dosáhnout spojení Macochy a Pustého žlebu zapříčinila to, že byly vedeny pokusy propojení z obou stran. Dělníci ale musely do Macochy sestupovat po lanovém žebříku a proto se vzbouřily. Tak musel být ve Vítkovicích zhotoven 2700 kg těžký žebřík, dlohý 80 metrů. Vstupovalo se na něj padacími dvířky právě z onoho výstupku na Dolním můstku. Žebřík byl instalován v roce 1913 a sloužil až do objevení obou cest na Macochu. V roce 1933 byl rozebrán a znovu postaven v Černé propasti v Šošůvské jeskyni.
Jedna zajímavost na závěr: Vstup lidí do Macochy měl být umožněn pomocí schodiště vedoucího okolo skalní stěny. R. Dembovský, inženýr blanenských železáren, dokonce vypracoval návrh na stavbu točitého schodiště, na nějž se mělo vstupovat z dolního můstku. Díky objevení podzemní cesty na dno byl návrh zamítnut.
Pověst
Macocha na historickém obrázku od Havránka z roku 1857 Název Macochy vznikl podle místní pověsti. Tento příběh má základy v události, která se podle místních kronik stala v roce 1693. Otcovi zemřela žena a vzal si nehodnou vdovu, která neměla ráda jeho syna. Proto ho vzala do lesa na ryzce a zavedla ho až k obrovské propasti. Dítě se bálo propasti. Matka mu řekla, že ho chytí za ruku a může ryzce utrhnout. Jak se ale dítě nahlo, pustila ho do černé díry. Přišla domů za tmy a manžel se jí ptal, kde nechala syna. Řekla mu, že se asi někde v lese ztratil. Venku zatím zuřila bouře. Ráno, až se počasí zlepšilo, odešel otec s ostatními vesničany dítě hledat. Uslyšely nářek vycházející z propasti. Dítě uviděli přichycené na jednom z keříčků. Pomocí lana ho vytáhli a do propasti svrhli nevlastní matku-macechu. Od těch dob se propast jmenuje Macocha.

Ostrovská plošina

Zahrnuje pod sebe i Macošskou plošinu. Území ohraničené z jedné strany Pustým žlebem a z druhé Suchým žlebem. Nachází se na ní velké množství závrtů, hustota na 1km2 je 94 závrtů. Významný je Cigánský závrt, původní vstup do Amatérské jeskyně. Velký je závrt Dolina, největší je Měšiny. Je známo několik případů vzniků nových závrtů, ale ty byly dříve spolu s některými ostatními díky zemědělské činnosti zasypány. Nyní vede CHKO snahu o zatravnění těchto prohlubnin a zárustem keřinami, aby nedošlo k jejich zanášení. Také se snaží, aby se pole nehnojila, jelikož se hnojiva snadno dostávají do podzemí.
Cikánský závrt
Jde o skalnatý závrt na Simonově vrchu na nějž upozorňoval již Karel Absolon. Byl několikrát bezúspěšne otevírán. V roce 1960 po několika metrech byly práce zastaveny, stejně jako v roce 1966. V roce 1969 byla ražena štola, při níž došlo k objevení Staré Amatérské. Dnes se pro bezpečnost vstupuje umělým vchodem z Pustého žlebu. Jeskyně Amatérská.
závrt Dolina
Mísovitý závrt nacházející se na Ostrovské plošině. Je druhým největším v Moravském krase, průměr má 166 metrů, obvod 521 metrů. V hloubce asi 100 metrů pod závrtem se nachází Černý dóm v Amatérské jeskyni. Blízko tohoto závrtu prochází žlutě značená turistická cesta ze Sloupu na Macochu.
závrt Měšiny
Je to největší závrt v Moravském krase, o průměru 164 metrů, obvod měří 637metrů. Je hustě zalesněn, tvořen nejspíše mnoha závrty, spojenýmiv jeden celek. Blízko tohoto závrtu prochází žlutě značená turistická cesta ze Sloupu na Macochu. Byly provedeny pokusy o jeho otevření. Nejvýznamější byl v závrtu C13 a v Říceném závrtu, šachta zde dosáhla hloubky 70 metrů, ale k překonání naplavenin to přece jenom nestačilo.
závrt Městikáď
Tento kotlovitý závrt má průměr 106 metrů, dosahuje hloubky 16 metrů, obvod je 280 metrů. Ze závrtu bylo kdysi slyšet hučení vody, proto se Absolon rozhodl, že nechá závrt otevřít. V roce 1912 se dostal 6 metrů hluboko k závalu balvanů. Pro nedostatek finančních prostředků musel práce odložit. V roce 1933 došlo k obnovení prací. Velkostatek v Rájci poskytl Absolonovi neomezené množství dřeva a střeliva a práce mohli začít. Otevírání závrtu se věnovala velká pozornost již tím, že mělo dojít k objevení velkých podzemních prostor mezi Macochou, Sloupem a Holštejnem. Že šlo skutečně o národní událost svědčí i to, že jednou poskytl mzdu pracujícím horníkům sám Tomáš Baťa. Bylo vyklizeno obrovské množství kamenů a postupně byla štola dřevem obložena, aby nedošlo k padání kamenů. Dostali se do hlouky 50 metrů. Další den již bylo v plánu objevení nové jeskyně. V tento den kupodivu nespali ve srubu dělníci jako normálně. Večer propukl v Městikádi požár. Plameny se šířily díky velkému průvanu rychle. Došlo k zasypání závrtu a práce, které tehdy stály 150 000 korun byly pryč. Nikdo dodnes neví, proč požár vznikl anebo kdo ho založil. Kdyby k této tragické události nedošlo, mohla by být Amatérská jeskyně objevena o 35 let dříve. Šachta tehdy směřovala do dnes známého Říceného dómu v bludišti Milana Šlechty.
Korálový závrt
Byl objeven brněnským profesorem Karlem Absolonem v roce 1940 při pokusu najít spojení mezi Kateřínskou a Punkevní jeskyní. Našel tehdy závrt o obvodu 100m s největší hloubkou 5m. Protože nenašel žádný náznak pokračování závrtu do podzemí začal hloubit v jeho nejhlubším místě. Podařilo se mu náhodou objevit komín zacpaný sedimenty, které nechal odstranit. Po 17 metrech se ocitl ve volných jeskyních prostorách v hloubce 18m s překrásnou krápníkovou výzdobou, podle které byl tento závrt pojmenován. V této jeskyni totiž došlo ke vzniku velmi pozoruhodné krápníkové výzdoby, připomínající korálové porosty.O rozmanitosti krápníků svědčí i názvy, kterými dělníci pracující na objevení pojmenovávali jednotlivé dómy. Např:Korálový, Šeříkový a Květákový. Jeskyně má ještě 2. patro v hloubce 22m zvené Klenotnice a třetí v hloubce 35 metrů zvané Kostnice.

Šošůvská plošina

Tvoří okrajovou plošinu Moravského krasu, postupně se svažující od severu od Helišovy skály(613 m n. m.) k Ostrovské plošině. Vyskytuje sezde ředa závrtů, především na východním okraji u Holštejnského údolí. Je odvodňována několika drobnými toky, strázející se v Šošůvských ponorech a v závrtu u Trojičky. Potůček ústící do tohoto závrtu byl ve středověku podchycen a zásobovol vodou hrad Holštejn. Nejspíše jsou odvodňovány do Amatérské jeskyně.

Šošůvka

Je témeř spojena se Sloupem, nachází se při silnici vedoucí od Sloupu do Vysočan. Leží celá v kopci, stoupá od Sloupu až k nejvyššímu vrcholu při 600 m n. m. První zmínka pochází z roku 1374, kdy část obce patřila k Petrovicím. Druhá část patřila v roce 1437 k Holštejnu, s nímž byla připojena k rájeckému panství. Z prameniště v blízkosti obce byla dřevěnými troubami na hrad Holštejn přiváděna voda. Zbytka tohoto zářízení byly donedávna vyorávány. Od Jana z Pernštejna koupil obec v roce 1587 Bernart z Drnovic a připojil ji k rájeckému panství. V blízkosti obce se nachází bývalý lom na droby Helišova skála (613 m n. m.) s hlubokým jezírkem. Z vrcolu je krásný výhled na severní část Moravského krasu i do okolí. Lom je významná geologická lokality se složitě sprohýbanými vrásami.

Křenkův pomník

Křenkův pomník Nachází se na náhorní Macošské plošině, asi v polovině cesty mezi Kateřínskou jeskyní a propastí Macocha, v místě, kde se cesta lomí z dlouhého stoupání od Kateřínské, a potom klesá. Cesta je žlutě značena, právě v tomto místě protíná cestu trasa naučné stezky. U pomníku jsou kamenné lavečky pro odpočinek. Památník nechal zbudovat Klub českých turistů. Zastávka naučné stezka Macocha.
Křenek se narodil 21. srpna 1883 v předhradí u Skutče. Vyučil se stavebníkem a odešel za prací do Blanska. Stal se zaměstanancem stavebního podniku místního ČKD. Byl členem Sokola a zapříčinil se o stavbu Sokolovny v Blansku. Peníze přispívající na vzrod této stavby obstarával pomocí jeho organizování divadelnch představení. Byl velkým propagátorem krás blanenska, stál v čele Blanenského odboru KČT. Zřizoval nové turistické cesty, byl správcem chaty na Macoše. Nadále organizoval různé společenské akce. V období 2. světové války se stal členem Odbojové skupiny Obrana národa. V září 1941 byl zajat gestapem a 23.3.1943 popraven v Osvětimy.

Stěna zapadajícího slunce

Vyhlídka Stěna zapadajícího slunce Romantický název skály, na níž je umístěna překrásná vyhlídka do Pustého žlebu a na okolní kopce. Je zde vidět údolí od Skalního mlýna až po Blansek. Několik desítek metrů pod vámi právě teče Punkva, nachází se tam malý palouček a okousek dále je vidět silnička vedocí údolím do Sloupu. Zastávka NS Macocha. Informační tabule udává možnosti výhledu a popis míst. Opravdu pěkné místo!



Koňský spád

Druhá a poslední vyhlídka na údolí Pustého žlebu. Skalní sráz zde přesahuje výšku 100m, hrazení končí až přímo u skály. Z místa je pěkně vidět meandr Pustého žlebu u Amatérské jeskyně, nad jejím umělý vchodem se právě tato vyhlídka nachází. Výhled je vskutku impozantní, je vidět kus Pustého žlebu a obce nacházející se na protější plošině. Zastávka NS Macocha, lavečka. Místem kromě naučné stezky, přicházejí od Punkevních jeskyň a u tohoto místa otáčející se zpět k Macoše, vede také žlutě značené cesta z Macochy do Sloupu. Místo je nazváno podle tragické události, kdy se do žlebu zřítil koňský povoz.