STRÁNKY CESTOVATELE TOMA

Severní část Moravského krasu

Pustý žleb

Údolí Pustého žlebu a s ním související Vavřinecké plošiny je popisováno na této stránce. Tato oblast je turisticky velmi atraktivní, kousek od obce Sloup s nádherným kostelem se nacházejí veřejnosti přístupné Sloupsko-šošůvské jeskyně. Do podzemí se zde propadá Sloupský potok, který se v Amatérské jeskyni spojuje s Bílou vodou přitékající ze Suchého žlebu. Splynutím vzniká říčka Punkva, která se nejprve vynořuje na dně Macochy v Horním jezírku, přeteče do dolního a veřejnosti na lodičkách přístupnými Punkevními jeskyněmi pokračuje k výtoku v Pustém žlebu. V Malém propadání Punkvy se nám zase stratí pod skálu a navíc k sobě přibere vodu z Ostrovského propadání a Vintoků. Za Skalním mlýnem pokračuje již nekrasovým územím v hlubokém Arnoštově údolí k Blansku, kde se vlévá do Svitavy. Suché údolí Pustého žlebu má kaňonovitý ráz, někde jsou vápencové stěny i přes 100m vysoké. Díky inverzi se zde drží chlad, rostou zde severské rostliny. V celém Pustém žlebu je přes 600 jeskyň. Na Vavřinecké plošině se nachází několik závrtů a několik pěkných obcí. Je odtamtud pěkný výhled na Drahanskou vrchovinu, přes Pustý žleb, Macochu a Suchý žleb ke Kojálu.

Sloup

Znak obce SloupPohled na Sloup směrem k Šošůvce a sloupský chrám Panny Marie Bolestné Velmi pěkná obec s tisíci obyvateli. Leží v nadmořské výšce 470 metrů. První zmínka pochází z roku 1356. Vévodí jí obrovský barokní kostel Panny Marie bolestné. Ten byl vystavěn v letech 1751 až 1754, výška věží dosahuje 42 metrů. Nad hlavním portálem vchodu je latinský nápis:"Stalo se tak skrze hospodina, tento div se udál před našimi zraky", dále letopočet stavby a dva erby hraběnky Karoliny.Loď je 40 metrů dlouhá a 30 metrů široká. Hlavní oltář je vytvořen z černého a červeného mramoru, je ohraničen čtyřmi černými mramorovými sloupy. Klenba je vymalována od malíře Kašpara Sampacha. Na podlaze je umístěna náhrobní deska. Jsou to dvěře ke kryptě, kde je pochována hraběnka Karolina. Ve chrámu je umístěn betlén od místního řezbáře. Karolina přenesla do Sloupu dřevěnou sošku bolestné Matky boží, kterou prozatimně uchovala u mlynáře. Ten měl nemocnou dceru, která se k soše modlila a ze smrtelné choroby byla vyléčena. K mlynáři začali chodit poutníci. Karolina tedy z prosby mlynáře nechala postavit dřevěnou, později kamennou kapli. Dav poutníků stále sílil a tak v roce 1751 svřila stavbu kostela vídeňskému architektu M. Canavalovi. Nyní je Madona je umístěná nad oltářem.
Roku 1862 byla vesnice povýšena na městečko. Na okraji obce se nachází Sloupsko-šošůvské jeskyně a Hřebenáč. Je to skála, po které má Sloup své jméno. Obec patřila do rájeckého panství, byla letním sídlem rodiny Salmů, kteří jsou pohřbeni na místním hřbitově. Ten tvoří samostatný oddíl, vstupuje se na něj litinovou bránou s rodovým znakem. Je obehnán vysokým litinovým plotem. Na hřbitově je umístěno 12 jednoduchých náhrobků, jeden je dvojitý. Kříže jsou litinové a pochází také z blanenských železáren, které mimochodem patřily Salmům. V roce 1999 proběhla oprava náměstí, obec má poštu, restauraci, obchodní dům. Proti toku Žďárského potoka se nachází rozsáhlé rekreační zařízení s koupalištěm. Vesnicí prochází Jantarová stezka. Sloup se stal vesnicí roku 2000!

Sloupsko-šošůvské jeskyně

Areál vstupu do Sloupsko-šošůvských jeskyň s Hřebenáčem-Nicová jeskyně
Znak Sloupsko-šošůvských jeskyní Jeskyně se nacházejí na jižním okraji obce Sloup v blízkosti výrazných skalních masivů. Celková délka jeskyní je 4,5 kilometrů. Je tvořená dvěma patry, horní je přístupné pro veřejnost, v dolním teče Sloupský potok. Vše je spojeno několika propastmi (Stupňovitá, Kolmá, Postranní, Černá, Nagelova). Celý komplex Sloupsko-šošůvských jeskyní je tvořen soustavou jeskyní, jsou jimi Nicová, Eliščina, Šošůvská, Kůlna a Staré skály (část využívána pro speleoterapii). Vše je prokopáno a spojeno umělými chodbami. Prostory jeskyní jsou především na začátku znetvořené lupiči krápníků, tzv. "skalní duchové", z konce devatenáctého století. První popis jeskyně pochází od lékaře Hertoda z Brna z roku 1669, který zkoumal horní patro. Uvádí, že v jeskyních je mnoho zajímavých tvarů, v podobě plic nebo jater. To uvádí i další průzkumník Sloupských jeskyní, Anton Nadel, v roce 1748. Ten se pustil do zkoumání i spodního patra. Uvádí, že se v jeskyni vyskytují bizardní tvary připomínající plíce a labuť, tedy v podstatě stejný popis jako u Hertoda. Tato tvary již ale dávno neexistují, byly ulámány spolu s dalšími krápníky a prodávány turistům. Pak to byl sestup knížete Karla Salma do spodních pater, který nechal zhotovit první mapu Sloupských jeskyň. Zpřístupňování jeskyň začíná od konce 19. století. Chodilo se zvlášť do třech jeskyní: Nicové s Eliščinou, do Starých Skal a do Šošůvské jeskyně. Jeskyně byly osvětlovány loučemi a tak došlo k černání stěn i krápníků. Eliščina jeskyně byla jako první osvětlena v roce 1879 elektricky. Na počátku 20. století došlo k propojení jeskyně štolami do jednoho celku.Průměrná teplota v jeskyních je 6,2°C. Jeskyně je pro návštěvníky rozdělena do dvou částí, na malý a velký okruh.
Otvírací doba a ceny vstupného
Najdete kompletně se všemi jeskyněmi Moravského krasu a okolí, Sloupsko-šošůvské jeskyně zde.
Plán jeskyně
Nicová jeskyně s Eliščinou
V Eliščině jeskyni Nicová jeskyně se jmenuje podle povlaku na stěnách, tzv. nickamínku a souvisí s Eliščinou jeskyní.Zatímco Nicová byla známa od pradávna, objev Eliščiny připadá na 20. prosinac 1879. Několik dní před tím zde hledali dva muži (J. Klusák, V. Prokop) medvědáky. To byly zuby medvědů, které místní občané prodávaly spolu s krápníky turistům. Vyhloubily šachtu ale nic nenašli. Po nich zde hloubil jejich kolega, ale uvolnil malý otvor, do něhož spustil lucernu. Protože se bál, dále nevnikl. Zpráva se rozšířila vesnicí a V. Sedlák se tam vydal, i se svou manželkou. Prohloubil ještě šachtu. Najednou se to pod ním protrhlo a zřítil se po prudkém svahu dolů. Objevil prostoru s překrásnou krápníkovou výzdobou, kterou pojmenoval po své manželce.
Staré skály
Od pradávana známá jeskyně, do níž ústí většinou vyschlé koryto Sloupského potoka. Kdysi byla zdobena velmi krásnou krápníkovou výzdobou. Ve vstupní části, která je zčásti osvětlena denním světlem, vnikající sem oknem, se nachází Spojovací chodba, vedoucí do Nicové jeskyně. Potom chodba jeskyně stoupá do Prvního dómu. V něm se nachází odbočka K Propástce. Tato chodba se v délce 53 metrů lomí a přechází v propast, která na své druhé straně ústí na zemský povrch v místě zastávky NS Propástka. První dóm navazuje na Hlavní síň, v níž se vyskytuje několik odboček, první z nich je chodba Nad Schody. Táhne se v délce 52 m na JZ, postupně ze zvyšuje a nakonec pod velkým sklonem ústí na povrch. Na povrch ji uvolnil Kříž z bezpečnostních důvodů před neočekávanou povodní. Další je chodba U Řezeného kamene. Ta se táhne 143 metrů daleko. V chodbě se nachází zbytek krápníkové balvanu, z kterého dal v roce 1775 kníže Karel Salm odříznout dvě desky a následně je uhladit. Ty slouží dodnes jako stolní na zámku v Rájci. V této chodbě byly také vykopány ve velkém množství zbytky pleistocéní zvířeny. Zajímavá je Trámová chodba, také zvaná Stříbrná podle nádherného vodopádu Stříbrná skála na stěně, blištící se tisíci krystalky. Na začátku jsou pod stropem uloženy dřevěné trámy, pomocí kterých obyvatelstvo sráželo krápníky na prodej turistům nebo na výzdobu umělé jeskyně v zámeckém parku Lednice. Druhá verze uvádí, že se zde obyvatelstvo ukrývalo za třicetiletých válek před Švédy. Poslední chodbou je Gotická. Vedle chodby U Řezeného kamene je dalším velkým nálezištěm dávných savců, především jeskynních medvědů. Gotická chodba vychází z Hlavní síně a vybíhá v Předsíň. Tyto prostory jsou využívány pro speleoterapii. Dno Hlavní síně je otevřeno širokým otvorem Stupňovité chodby, která souvisí s podzemním tokem Sloupského potoka. Vedle se nachází 60 metrů hluboká Nagelova propast.
Šošůvské jeskyně
Broškova pohádková síň Byly objeveny v roce 1889 "skalním duchem" V. Sedlákem ze směru od Hotelu, v roce 1890 spřístupněné hoteliérem Brouškem. Nachází se na jih od Stříbrné chodby, ale z tohoto směru nebyla známa, přestože od sebe byly jeskyně navzájem vzdáleny 15 metrů. Šošůvské jeskyně začínají krápníkovým dómem Kaple, odkud vede Souběžná chodba do menší Absolonovy síně a do Nové šošůvské jeskyně. Prostory jsou vyplněny hlinitými náplavami, proloženými sintrovými kůrami. Vše je pokryto krásnou stalagmitovou výzdobou. Nová šošůvská jeskyně začíná Brouškovou síní s nejbohatší kráníkovou výzdobou (duté stalaktity, brčkové stalaktity). Zde je také umístěn proslulý útvar svícen, přemístěný sem z jiné nepřístupné jeskyně. Jedná se o jezerní formu stalakmitu se sintrovými límci. Brouškova síň je umělým průkopem spojena s Riegrovou síní, kde zborcený strop sice zničil výzdobu, ale ta se již stačila obnovit. Z Brouškovy síně odbočuje na SV chodba k Černé propasti, která v hloubce 45 m ústí do 15 m vysokého dómu s aktivním tokem Sloupského potoka. Z něho byly v roce 1959 objeveny odtokové chodby směrem k Macoše. Propast je po rekonstrukci jeskyní přípstupná vyhlídkovým můstkem.
Zajímavost
Původně se do spodních pater vstupovalo Stupňovitou propastí, dříve dokonce spřístupněnou pro veřejnost. Chodba je zakončena 8 metrů vysokým skalním stupněm, nad nímž se za vyšších vodních stavů řítí Mayerův vodopád vysoký 40 metrů. Pod stupněm je ústí východního řečiště. Ten odtéká do sifonu Wanklova jezírka. Potok se dále objevuje v Šošůvské jeskyni, kde zase mizí pod sifonem. Od dna Stupňovité propast lze také postupovat proti toku, do něhož ústí propast Kolmá a Postranní, kolem šikmého komínu vedoucí do Netopířích jeskyň až na dno Nagelovy propasti. Odtud za vyšších vodních stavů padá ve výšce 20 metrů Nagelův vodopád.
Jeskyně Kůlna
Východ ze Sloupsko-šošůvských jeskyní - jeskyně Kůlna Jeskyně si nemůžete nevšimnout.Pokračuje ještě 85 metrů, je 25 metrů široká a 8 metrů vysoká. Je východem z komplexu Sloupsko-šošůvských jeskyní. V dějepisu se snad o ní učil každý. Jeskyně známá svými nálezy z dob neandrtálců. Také se zde naško mnoho kostí zvířecích. Výzkumy zde byly prováděny od roku 1880, nejprve J. Wankelem, potom Křížem (objev Křížové chodby 10m pod dnem jeskyně Kůlny) a J. Kniesem. Při novém podrobném zkoumání v letech 1961 až 1976 výzkumným ústavem Anthropos při Moravském zemském muzeu byly objeveny nové nálezy. Nejvýznamější je objev středopaleolitického ohniště, hrotu, neandrtálské temenní kosti, horní čelisti a mléčných stoliček. Nejprve však musel být odstraněn betonový kryt země, pozůstatek z druhé světové války, kdy zde byl zřízen zbrojní podnik. Nyní je v jeskyni zřízena pravěká expozice a do budoucna se počítá i s vybudováním pravěkého obydlí. Před jeskyní zastávka naučné stezky. Informační panel obsahuje údaje z průzkumu jeskyně.
Hřebenáč
Již výše popisovaný skalní útvar, stojící u správních budov Sloupsko-šošůvských jeskyní nedaleko vstupní Nicové jeskyně. Je to samostatně stojící skála, má ve směru ke svahu skalní okno a je skoro vždy obležena horolezci. Na jejím vrcholu je kříž, původně tam stávala socha. Předpokládá se, že tento útvar dal název obci Sloup, jenž ho má ve znaku společně s dvěma rybičkami. Záznam o výstupu na tuto skálu provedl průzkumník Sloupských jeskyň Nagel: "Nedaleko vchodu do jeszkně se vypíná kolmá čtyřhraná skála, až osm sáhů vysoká, domorodci zvaná Hrzebenazc. Na této skále ukazují sedláci svou dovednost ve slézání za nepatrné spropitné. Bez žebříků a lan, jen svou silou. Květinami z vrcholu pak obdarují četné diváky.
Hřebenáč u Sloupu, u jeskyní

Evropa, Indie a Otec, Matka, Syn
Tohle jsou názvy skalních útvarů směrem k obci od jeskyní. Jsou to menší hřebenáče, jak se zde v krasu říká skalním jehlám. První dva zeměpisné se mají podobat tvaru "zemí". Rodinka je uspořádána od nejvyššího otce po nejmenší dítě. V roce 1999 došlo k částečnému vykácení lesního porostu, takže jsou skály dobře vidět. Skály se nachází mezi hokejovým hřištěm a Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi. Skály jsou cvičným horolezeckým terénem.
Otec, matka, syn

Jeskyně v Pustém žlebu

Jeskyně jsou popisovány ve směru od Sloupu ke Skalnímu mlýnu. Žleb zde má kaňonovitý ráz, z obou stran je ohraničen strmými stráněmi nebo skalami. Žlebem vede dosti zničená a zarostlá silnice, prochází jím červená značená cesta ze Sloupa k rozcestí Pod Salmovkou. Odtud pokračuje směrem na Skalní mlýn cesta žlutá.
Propasti U Obrázku
V těchto místech se nachází třetí velký zákrut Pustého žlebu. Byla objevena náhodou, při srabávání štěrku na silnici. Vchod se nachází 16 metrů nad silnicí. Hajný Rudolf odhadl hloubku propasti na 50 metrů. Ve skutečnosti měří propast jen 23 metrů, je rozdělena na dvě části. Zde se nachází Střední dóm, z něhož odbočují dvě chodby. Jedna je zavalena balvanitým zásypem a druhá se zužuje. Po vyhrabání naplavenin se Absolon dostal do krásná, stalaktity zdobené síně, po stěnách s krápníkovým vodopádem. Na jedné straně dómu bylo pokračování zavaleno, v druhé chodbě za podivuhodným mostem následuje další, přes 10 metrů vysoký a 6 metrů široký dóm, přecházející v nizoučkou chodbu. Po shožení dvou balvanů do další propasti ve Střední dómu se Absolon. Spustil se do ní a v hloubce 7 metrů objevil Krystalový dóm, zdobený krystalovými povlaky a stalaktity. Dál následuje zase balvynitý zásyp.
Druhá propast U Obrázku má jícen ve výši 31 metrů nad silnicí ve vzdálenosti 120 metrů od první. Absolon se dostal na 2,3 metru do hloubky. Není bezpochyby, že propast je podobná té první.
Proti těmto jeskyním leží soustava malých jeskyněk v jeskyní trati Na Měšinách, patřících k Ostrovské plošině.
Jeskyně Novoroční
V letech 1958 až 1976 byla objevena a zkoumána tato ponorová jeskyně. Je tvořena 6 menšími dómy spojenými úžinami. Do prvního dómu vede svažitá chdbička dlouhá 30m, která pokračuje délkou 150m přes dva další dómy ke konci tzv. Staré jeskyně. Odtud pokračuje chodba do Bezejmenného dómu, potom horními patry do dalšího dómu a nakonec do posledního dómu Novoroční jeskyně, uzavřené ponorem. Celková délka podzemních prostor už dosahuje jednoho kilometru.
Suchdolské jeskyně
Jsou to jeskyně vytvořené v souvislosti s Třetí vavřineckou ponornicí. Jedna se jmenuje Horní a druhá Dolní.
Horní Suchdolská se nachází pod hřebenem náhorní roviny, 70 metrů nad silnicí. Vchod je 3 metry vysoký a 7 metrů široký, nachází se v nadmořské výšce 469 metrů. Jeskyně pokračuje chodbou, 20 metrů dlouhou do síně, kde se rozděkuje na 6 odboček. Čtyři z nich jsou velmi malých rozměrů. Jedna z nich je vyplněna krystalickými povlaky, množstvím propástek a komínků. Druhá, východní, vede krátkou chodbou, rozdělenou pilířem v jednom místě na dvě okna do další síně, 7 metrů dlouhé a 6 metrů široké. Z ní vybíhají 2 krátké ukončené chodbičky.
Dolní Suchdolská má klenutý, 4 metry široký a 3 metry vysoký vchod. Nalézá se 21 metrů nad silnicí. Chodba nemá odboček, pouze tři komíny ve stropě. Ke konci chodba začíná stoupat a je ukončena balvanitým zásypem.
Vavřinecké paleoponory
Další z takzvaných mladých jeskyň, byla objevena a zkoumána v letech 1969 až 1987. Nachází se u silnice v levé stráni žlebu. Jedná se o straré ponory Vavřineckého potoka. Nyní se tento potok strácí již dříve v sedimentárních náplavách. Pro snahu o spojení podzemního Vavřineckého potoka se Sloupským potokem byly prokopávány chodby jeskyní U Čtyř vchodů a U Tří síní. V roce 1980 došlo ke spojení těchto jeskyň v jeden celek. Délka chodeb dosahuje 220 metrů.
Pytlíková jeskyně
Byla objevena virgulovým měřením v roce 1990. Nachází se v pravé údolní stráni, těsneě pod hranou Vavřinecké plošiny. Nejpravděpodobněji se jedná o starou průtokovou jeskyni v nejvyšší úrovni. Jeskyně dosahuje rozměrů 130 metrů, je nazvána podle charakteristického tvaru krápníků
Jeskyně U Žida
Tato skupina malých jeskyněk se nachází v místě velkého žlebového zákrutu. Místo je pojmenováno podle tragické události odehrané v 19. století, kdy zde byl zabit a oloupen jeden žid, pohřbený později v jedné z jeskyní. Tyto události se ve žlebu staváli často, mnoho obchodníků zde bylo oloupeno. Všechny případy odehrávající se ve žlebu ale zůstaly nepotrestány. Zákrut je z obou stran tvořen 20m vysokou a úzkou skalní hradbou, ukrývající vchod do čtrnácti malých vysokých jeskyní.
Jeskyně Škrapovitá
Jeskyně se nachází na úpatí jedné ze skal levé stráně Pustého žlebu. Po 10m jeskyní chodba přichází na rozcestí, jedna chodba vede 18 m daleko a je ukončena stalagmitovými tvary, druhá pokračuje ještě 28m dále a cestu jíuzavírá balvanitý zásyp.
Jeskyně Průtoková
Nachází se v levé stráni Pustého žlebu, vchod je umístěn na skále ve výšce 15 metrů a je těžko přístupný. Ještě když Punkva tekla žlebem, zkrátila si cestu vyhlodáním této jeskyně. Dříve patřila k nejpěkněji vyzdobeným jeskyním žlebu, ale před uzavřením byla vandalsky zničena. Obrovský vchod se po 20m zmenšuje do 5m plazivé chodby, po jejímž překonání následuje Jížní dóm 30m dlouhý a 7m vysoký. Tato část je bez výzdoby. Z dómu vedou 3 chodby uložené nad sebou. Spodní je zase plazivkou vedocí do Severního dómu, 30m dlouhého. Z výše 10m ve stropu sem skalním oknem přichází světlo. Odtud pokračuje pěkě od proudu vody vymletá chodba 70m dlouhá, která byla zalita krápníkovou hmotou. Až sem dostoupil Karel Absolon při svých objevech v letech 1905-1911, urazil 174 metrů od vchodu. Až 9. března sem poslal Absolon prokopat překážku, za kterou tušil pokračování jeskyně, šestici dělníků. Ti měli práci hotovou až 24. dubna. Potom následovali objevy překrásně zdobených chodeb, síní, a dvou velkých dómů. Jeden z nich je ukončen zříceným stropem, dosud neodstraněným závalem, který by jeskyni vyvedl na žlebovou stráň. Délka jeskynního průrazu skalním masivem je 274 metrů.
Jeskyně Řečiště
Bývalé velká výtoková jeskyně nacházející se ve velkém zákrutu zvaném Koňský spád. Byla objevena v roce 1955 a prokopáním několika nánosových míst byly postupně objeveny prostory směřující pod Ostrovskou plošinu. V největší prostoře jeskyně, ve Sloupové síni se nachází pozoruhodný, 8m vysoký stalagnát.

Amatérská jeskyně

Vchod do jeskyně se nachází v Pustém žlebu pod vysokou skálou Koňský spád se stejnojmenou vyhlídkou na skále v místě velkého meandru tehdejší Punkvy. Jeskyně je nejdelší v celé České republice, její celková délka je 35 km. Tvoří ji Sloupský potok, Bílá voda a Punkva, která vzniká spojením těchto dvou toků v Nové Amatérské. Jeskyně sahá až po Horní jezírko v Macoše. Dřívější vstup do jeskyně byl na
Ostrovské plošině Cikánským závrtem. V roce 1969 se tento závrt podařilo otevřít a sestoupit do Dómu objevitelů v hloubce 110 metrů. Při dalším průzkumu prostor zde zahynuli M. Šlechta a M. Zahradníček dne 29. srpna 1970. V jeskyni se totiž náhle zvedla hladina vlivem prudké bouře nad Drahanskou vrchovinou. Protože sestup závrtem do hlubin pod Ostrovskou plošinou byl složitý, zdlouhavý a nebezpečný, byl vyražen v roce 1973 nový, stávající přístup z Pustého žlebu, pomocí něhož je jeskyně lépe prozkoumávána. Hlavní pozornost byla věnována spojení Amatérské jeskyně s Macochou, což se povedlo v roce 1975 podplaváním 420m dlouhého Macošského sifonu s hloubkami až 20m. Zbývající neprozkoumanou částí zůstavá ve směru na Sloup tzv. Sloupský koridor. Postup ze spodních pater Sloupských jeskyň byl neúspěšný. Z opačné strany, tedy ve směru z Amatérské jeskyně byly v roce 1989 překonány potapěči 2 sifony a objeveno 1,2km nových prostor. Ty byly uzavřeny 3. sifonem podplavaným téhož roku. Další objevená prostora je uzavřena dalším, ještě nepřekonaným sifonem.
Do prostor Nové Amatérské jeskyně se vstupuje již zmiňovanou raženou štolou z Pustého žlebu. Tato jeskyně je charakteristická velkými tunelovitými chodbami, místy přecházející v dómy. Tyto prostory představují vyšší jeskyní úroveň, leží asi 20m nad aktivním tokem Punkvy. Od vchodu procházíme štolou, posléze Javorovou chodbou do Macošského koridoru, do její Západní větve. Zde se nachází jeden z největších dómů, Absolonův dóm. Odtud se můžeme dostat k toku Punkvy. Po proudu by jsme se dostali na dno Macochy. Proti proudu se dostaneme k Zadnímu jezeru a do dómu Roztoka, kde se spojuje Východní a Západní macošská větev. Ve směru odtud na SSV má Macošský koridor poměrně bohatou krápníkovou výzdobu. Po 500m sem ústí 3 odbočky do Bludiště Milana Šlechty, podňového soutoku Sloupského potoka a Bílé vody. Mimo Bludiště pokračuje Macošský koridor Rozlehlou chodbou, nejmohutnější v celém Moravském krasu. V dómu U Homole se chodba dělí na Slopský koridor a Bělovodskou větev.Ta pokračuje Souběžnou chodbou k Dlouhému jezeru, proti proudu Bílé vody se chodbou Samoty dostaneme k největšímu dómu jeskyně, katedrále Jiřího Šlechty. Cestu do Staré Amatérské jeskyně odděluje Povodňový sifon. Po překonání následuje Povodňová chodba s krápníkovou výzdobou, sloužící jako odtoková jen při vyšších vodních stavech. Octneme se v dómu Objevitelů, kterým byla objevena Amatérská z Ostrovské plošiny. Odtud pokračuje tzv. Přítoková chodba až k Přítokovému sifonu, oddělující jeskyni od jeskyně C13.
Sloupský koridor je bohatě zdobený, je ukončen Přítokovým sifonem oddělující jeskyni Amatérskou od Sloupsko-šošůvské.

Salmova stezka

Je to cesta zbudovaná hrabětem Salmem v 19. století. Na začátku dvacátého století byla opravena a rozšířena Klubem československých turistů. Nachází se půl kilometru za Punkevními jeskyněmi směrem ke Sloupu, spojuje Pustý žleb s Macochou. Stoupá nahoru od rozcestí Pod Salmovkou ve strmé stráni v úzkém úseku ohraničeném kolmými skalami. Je tvořena mnoha serpentinami a vyjít to není nic lehké.
Salmova stezka

Pokračování popisu jeskyní

Jeskyně Propasťovité bludiště
Jeskyně se nachází v levé údolní stráni Pustého žlebu 60m nad silnicí ve vzdálenosti 270 metrů od Salmovy stezky. Je součástí jeskyní soustavy v této skalní terase - propasti Brandstädterovy, Koudelkovy 1,2. Objevil ji lesní správce v roce 1901. Vchod je puklinovitý o výšce 5m, nachází se na skále ve výšce 7 metrů. Jeskyně je tvořena lybyrintem horních, dolních a středních pater. Kousek za vchodemse chodba jeskyně rozděluje na 5 směrů. Vzhůru vedou propasťovité chodby tvořící horní patro. Dolů vede 12m hluboká propast s úzkým hrdlem. Na dně pokračuje chodba plazivkou 20m dlouhou do Hlavního dómu, z něhož lze vystoupit do krápníkově vyzdobených středních pater. Hlavní pokračování je propasťovitě směrem dolů do hloubky 60m o maximální hloubce stupňů 12m. Celé rozvětvení bludiště měří 570 metrů.
Jeskyně Pod Hradem
Tato jeskyně se nachází ve stráni pod hradem Blansekem ve výšce 60m nad údolím. . Od vchodu vede 22m dlouhá chodba do většho prostoru s křižovatkou. V přibližně ve stejném směru jako je přístupová chodba pokračuje další, 28m dlouhá chodba. Od křižovatky na východ dále začíná 18m dlouhá komínovitá chodba končící balvany. Ve stejném směru se nachází i 10m dlouhá odbočka. Celé rozvětvení jeskyně měří 100 metrů. V této jeskyni bylo nalezeno množství medvědích kostí a také zbyky středověkých nádob.
Čertova branka
Nachází se na cestě mezi Punkevními jeskyněmi a Salmovou stezkou. Zastávka naučné stezky Macocha. Je to stará krátká průtoková jeskyně, prochází jí trasa naučné stezky a žlutá značená cesta. Nachází se v ostrožně 25 metrů dlouhé, 10 metrů široké. Je proražena tímto skalním tunelem, která je 12 metrů dlouhá, 3 metry vysoká a 4,5 metrů široká. Původní rozměry zákruty byly změněny stavbou silnice s dnes již vyloučenou dopravou. Místo bylo sníženo, takže dnes není rozdíl mezi silnicí a brankou tak velký. Dřív byl rozdíl dvoumetrový. Tunel vznikl vytrvalým narážením vody v řece na ostroh a erozí chemickou a mechanickou se postupně spáry ve skále rozšiřovaly až vznikl tento úkaz.
Čertova branka

Bertalánka
Jeskyně mezi Čertovou brankou a Salmovou stezku. Pojmenována podle ředitele brněnského divadla, který spadl do propasti, která je hned za vstupem, a ztratil v ní život. Při větším stavu vody se v ní objevuje voda. Propast je 4 metry hluboká, rozloha je asi 50 metrů.
Jeskyně Pustožlebská zazděná
Tato uměle prokopaná jeskyně se nachází nad bývalým parkovištěm u jeskyní Punkevních, asi 200m od nich směrem na Sloup, pod vysokou skalní stěnou Rorejsy, hned u stanice lanové dráhy na Macochu. Jeskyně je bývalým řečištěm Punkvy. Vstupní chodba do jeskyně je volně přístupná a osvětlené až k železným vratům. Dno je pokato kamením a bahnem. Za vraty už pokračujeme jen podle průvodce. Jeskyně byla dříve známá je do délky 15 metrů. V letech 1938-1940 prováděl zde Karel Absolon otevírání jeskyně v sedimentech. Chtěl učinit objev řečiště Punkvy před Macochou. Vstup do jeskyně byl upraven a v roce 1939 byly položeny kolejnice pro dopravu materiálu z jeskyně. Jeho práce byly po několika úspěšných objevech nových prostor zastaveny v roce 1942 nacistickou správou, kdy se dostal do vzdálenosti 330 metrů od vchodu. To je i dodnes konečná vzdálenost. Na konci chodby se nachází chodba s krásnou krápníkovou výzdobou. Jde především o Křišťálovou a Briliantovou sluj s průhlednými krápníky. Část jeskyně však byla vandalsky zničena. Z jeskyně odbočují 40m vysoké komíny.

Blansek

Hrad vypínající se na skalním výběžku nad Punkevními jeskyněmi. Skládal se z předhradí a vlastního hradního jádra. Hrad je oddělen od okolního terénu hlubokým krátkým příkopem, který je na koncích ohraničen strmou žlebovou strání se skalisky. Předhradí bylo obehnáno z obou stran hradbami, které se spojovali před druhým příkopem. Vstup byl vytvořen vysekanou cestou ve skále. Hrad byl od předhradí oddělen dvojitým příkopem, překlenutým padacím mostem. Nádvoří bylo obehnáno hradbou, k níž přiléhal dvouprostorový palác. Z hradu jsou dosud patrné všechny příkopy, část hradeb v předhradí, část hradeb hradua velmi zachované zde naleznete zbytky paláce. K vidění jsou jeho dvě křídla, vystupující až do druhého patra.
Byl založen asi v šedesátých letech třináctého století olomouckým biskupem Brunem. Od roku 1276 jej vlastnil Dětřich Stange. Roku 1430 nebo 1431 dobyl hrad Prokop Holý navzdor protihusitské obraně Jana ze Studnic. Za třicetileté války byl hrad přizpůsoben k obraně, ale Švédové roku 1643 hrad zbořily.
Na hrad se dostanete od rozcestí Pod Salmovkou stoupáním po serpentinách po zelené značce nebo dlouhou krásnou lipovou alejí od Nových dvorů také po zeklené. Od stanice lanovky vede strará zrušená žlutě značená cesta přímo strmě ke zřícenině, avšak je zde zakázán vstup a je dosti prudká. Návštěvu hradu doporučuji nejlépe na jaře nabo na podzim, kdy jsou stromy bez listí a je vidět hluboko do žlebu i na protilehlé svahy. Když jsem zde byl na jaře, byla země celá žlutá, petrklíč vedle petrklíče.
Blansek podle Ervína Černého Blansek

Punkevní jeskyně

Znak jeskyní
Přístaviště Punkevní jeskyně Světoznámé a nejnavštěvovanější jeskyně v České republice. Spojují Pustý žleb s Macochou jak po suché cestě, tak i po vodní. Celková délka je 1170 metrů, z toho musíte ujít je 720 metrů a plavíte se 450 metrů. Průměrná teplota je 8,8°C. První pokus o průplav jeskyně byl učiněn již roku 1808. Jako zdařilý se dá nazvat pokus Jindřicha Wankela roku 1857. Ten se při velmi nízkém stavu vody dostal až k Wankelovu sifonu do vzdálenosti devadesáti metrů od výtoku. Dnes vás na toto místo upozorní převozníci. Další pokusy už tak úspěšné nebyly, stejně jako ze dna propasti Macocha. Ovšem nejvýznamější jeskynní badatel Karel Absolon na to šel jinak, po suhé cestě. Roku 1909 se mu podařilo prokopat z Pustého žlebu do Předního dómu. Ze směru od Macochy objevil Trámové jeskyně a postupným prokopáváním jednotlivých prostor došlo ke spojení. Nyní se na dno propasti vstupuje umělou štolou od dómu U Anděla, proraženou z bezpečnostních důvodů v roce 1979.Do jeskyně se nevcházelo tak jako nyní, ale původní objevitelskou cestou ve skále nad dnešním vchodem. Jestli budete pozorní, můžete si všimnout zarostlých schodů vedoucích okolo skály právě ke starému vchodu. Dno Macochy už po suché cestě navštívilo hodně návštěvníků, ale snaha spojit ji s Pustým žlebem i po Punkvě stále žila a zase u toho byl profesor Karel Absolon. Nejprve po zdolání Wankelova sifónu byly objeveny Pohádkové jeskyně (zastávka při plavbě). Stavbou v letech 1928 až 1929 byl prokopán odvodňovací tunel k Malému propadání Punkvy. Tím se podařilo snížit hladinu Punkvy a Spodního jezírka o šest metrů. Potom byly prostory podzemního řečiště vypumpovány výkonými čerpadly "Nautilami" a byl odstraněn Zlý sifon. Prvního července roku 1933 se poprvé plavilo.
Otvírací doba a ceny vstupného
Najdete kompletně se všemi jeskyněmi Moravského krasu a okolí, Punkevní jeskyně zde.
Plán jeskyně
Popis prohlídkové trasy
Na lodičkách v Punkevních jeskyníchPo zakoupení vstupenek vstoupíme do jeskyně. Tam čekají dvě průvodkyně, které vás provedou jeskyněmi. Vstoupíte do Předního dómu a dozvíte se něco o Chráněné krajinné oblasti Moravský kras a návštěvním řádu. Na začátku dómu vás uvítá stalaktit Strážce. Jdete po lávce a zde se výprava zastaví. Průvodece vám poví něco o chování v jeskyni:Nedotýkejte se krápníků, nekuřte, neodhazujte odpadky, nedotýkejte se elektrických zařízení. Dalšími zajímavými útvary jsou Salmův sloup a krápníková galerie. Druhé zastavení je u místa zužovaní se Předního dómu u Zrcadlového jezíka. Zde se nachází útvar Deštník a ve stropě je mnoho komínů. Projdeme prvním, uměle prokopaným sifonem, vystuopíme po prudkých schodech s ocitnem se v Reichenbachově dómu. Zde je třetí zastavení. Strop se zde zřítil a tak zbyla jen velká prostora. Budeme pokračovat Stalagmitovou chodbou do zadního dómu. Cestou si můžete všimnout krápníků Sedící zajíc, Zasněžený smrk, Velbloud, Rokoková panenka. Zadní dóm se také nazývá dóm ticha. Skupině stalagmitů, která se nachází na svahu se říká Turecký hřbitov; vévodí jí Sedící Turek s turbanem na hlavě. Zajímavý je útvar Sněžka, Trpaslík, Váza (kapky na ní dopadají z komína z ohromné výšky, proto má plochý tvar). Útvar Věční milenci, je krásným příkladem chování člověka. Jelikož už chybí jen pár centimetrů kše spojení obou krápníků, k srůstu nikdy nedojde. Nějaký ničitel krápník ulomil a tak je uměle domodelován. Odtud projdeme druhým sifonem k Dómu u Anděla. Je to velmi malý dóm, většinou se do něho celá skupina návštěvníků nevejde. Avšak je taky dost krásný. Celou prostoru vyplňují dva útvary: Baldachýn a Anděl. Přímo u sebe vidíme malé travertinové studánky na krápníku, můžeme zde pozorovat, jak voda přetéká. Všichni návštěvníci neodolají a přes upozornění průvodce se krápníku dotýkají. Dále se zde nachází útvar zvaný sloní hřbet. Původní objevitelská chodba z Macochy do jeskyní je z bezpečnostních důvodů uzavřena a tak se na dno propasti dostaneme uměle proraženou chodbou. Na dně propasti Macocha se nachází šesté zastavení. Je to velmi nádherný pocit dostat se z černých prostor na denní světlo. Ze všech stran nás zde svírají skalní stěny. Více se o Macoše. Na horní můstek nevidíme, protože je přímo nad námi. Můžete si zde všimnout jediného komínu, který vede až na povrch. Potom sestoupíme k přístavišti a nalodíme se na čluny. Projíždíme po podzemní Punkvě, někde má řeka hloubku až 40 metrů. Teplota vody je 4°C. Před spřístupněním se zde nacházely sifony, které byly odstříleny a umožněna tak plavba. Podzemní tok je v místech zdoben krápníkovou výzdobou. Cesta je často dosti nebezpečná, zvlášť když proplováte úžinami a prostorami s nízkým stropem. Doplujeme až ke druhému podzemnímu přístavišti, nebojte se, to není konec. Čeká nás totiž ještě prohlídka Masarykova dómu, snad najhezčího v Moravském krase. Tvoří část Pohádkových jeskyní, které se táhnou až do Suchého žlebu. Po prohlídce se znovu nalodíme a po 80 metrech uvidíme světlo a zachvíli se ocitáme před mnoha lidmi, pozorujíce lodičky. Jako v každé jeskyni není projev průvodce jen o těchto naučných věcech. Jeskyní humorné povídačky si jděte raději poslechnout sami, u počítače to nikdy nebude ono.
V Masarykově dómu Krápníkový útvar Deštník Výzdoba punkevních jeskyní Trasa vodní plavby

Malé propadání Punkvy

Náchází se asi 200m za výtokem Punkvy. Řeka se zde zase propadá na pár metrů do podzemí, kde se spojuje s uměle proraženým tunelem odvádějícím vodu z Punkevních jeskyní. Původně se v jeskyni spojoval Ostovský a Krasovský potok s Punkvou, ale zásahy se stavbou tunelu tento stav změnily. Jak už jsem řekl, vyvěrá zde voda, ztrácející se ve
Vintokách. Dochází tak k zajímavému křížení podzemních vod v různých výškových stupních, kdy potok z Ostrova protíká nad Punkvou. Nyní vytéká Ostrovský a Krasovský potok blíže k silnici a naopak vyústění tunelu, výtoku Punkvy, je těsně u skály. Ještě na počátku devatesátých let bylo toto místo přístupné a nad Punkvou byl železný mostík zaklíněný do skály. Dnes si můžete všimnout jenom stojanů, jednoho na skále a druhého na zemi. Zastávka NS Macocha.

Štajgrova díra

Vývěrová jeskyně v Pustém žlebu asi na polovině cesty mezi Punkevními jeskyněmi a Skalním mlýnem. V její blízkosti se nachází výběžek území brněnské vyvřeliny. Jeskyně je protékaná potůčkem, který nejspíše pochází ze Suchdolského propadaní. Voda je podchycena a jako pitnou ji využívají na Skalním mlýně, v Punkevních jeskyních a Útulna na Macoše.

Doprava v Moravském krase

Lanová dráha Punkevní jeskyně-Macocha Protože silnice Punkevní jeskyně-Sloup byla uzavřena z důvodu ochrany přírody před deseti lety a potom byl uzavřen i úsek ze Skalního mlýna k Punkevním jeskyním, tak zde pro lenošné návštěvníky začal jezdit silniční vláček, přepravující lidi ze Skalního mlýna k Punkevním jeskyním. Můžete se jím svést, jezdí celoročně. Před sedmi lety byla také uzavřena silnice 2. třídy procházející Suchým žlebem. Návštěvníci, kterým se nechtělo vystoupat od Punkevních jeskyní Salmovou stezkou na Macochu, objíděli celý kras. Proto byla mezi Macochou a Punkevními jeskyněmi byla postavena lanová dráha. Dolní stanice se nachází na bývalém parkovišti u Punkevních jeskyní a horní nedaleko Macochy. Dráha překonává vysokou skálu zvanou Rorejsy. Za koncem skály se lomí a přes jediný sloup jede až na konec. Zde vystoupíte a jdete po dřevěném chodníčku k propasti.

Jízdné zde
Lanovka i vláček jsou v provozu celoročně.
Vyhlídkový vláček
Nástupní stanice je na Skalním mlýně u budovy ústřední informační služby, jízdenku si můžete koupit v budce na parkovišti, která je výrazně označena. Jízda vede po bývalé silnici k Punkevním jeskyním, konečná stanice je na bývalém parkovišti u Punkevních jeskyní. Kosek to je jak ke vlastním jeskyním, tak i k lanovce vedoucí na Macochu. Není však nad to poznat alespoň část Pustého žlebu. Na trase je umístěna zajímavá naučná stezka Macocha.
Lanovka
Už o ní zde bylo napsáno mnoho, proto je zbytečné to opakovat. Její výstavba byla velmi problematická. Celé území se totiž nachází ve velmi chráněném území Moravského krasu, v národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy. Navíc při její výstavbě spadly lana a poničily tak značně lesní porost. Lanovka ale jezdí. Když už se vám nechce šlapat Salmova stezka na Macochu, Vzužijte jejich služeb. Požitek stoupání lanovkou z kaňonu kolem kolmých vápencových stěnje úžasný. Na lanovce majívždy po dvou razítkách, na každé ze stanic, speciální pro horní i dolní. Cyklisté si mohou nechat vyvést zadarmo kolo.

Skalní mlýn

Skalní mlýn Turisticky velmi rušné místo při styku dvou krasových údolí, Suchého a Pustého žlebu, v rozšířeném údolí ohraničeném příkrými stráněmi, skalami a jeskyněmi. Jak název napovídá, dříve se zde nacházel mlýn (zbytky koryta jsou ještě vidět směrem na Punkevní jeskyně). Dnes je tu hotel Skalní mlýn, informační středisko s možností zakoupení vstupenek do jeskyní Moravského krasu, prodej jízdenek na vláček a lanovku, prodejna suvenýrů, chata jeskyňářů, parkovitě a svou stanici zde má i hnutí Duha. Jezdí odtud pravidelně vláček na Punkevní jeskyně. Vychodisko na výlety do Punkevních jeskyní, na Macochu, Blansek, do Ostrova a jeskyně Balcarky, Jedovnic, Blanska. Z Blanska sem také jezdí autobus. Nedaleko Skalního mlýna se v Suchém žlebu nachází jeskyně Kateřínská.

Arnoštovo údolí

Jakubovo jezero v Arnoštově údolíÚdolí mezi Skalním mlýnem a Blanskem, zezačátku sevřené vápencovými skalami a stráněmi, potom je zúžené v žulových skaliskách. Tato část je již ale znetvořena bývalými blanenskými železárnami, dnes podnik ČKD, vyrábějící turbíny pro vodní elektrárny a uměleckou litinu, kterou si můžete zakoupit v muzeu
Klamovka. Silnička vedoucí ke Skalalnímu mlýnu je sevřená mezi mohutné sklalisko a tento podnik. Neštěstí je zde potkat autobus, který zde s turisty jezdí každou chvíli. Na pěkných skálách ze žuly si můžete zezačátku všimnout dochovaných železných konzol z bývalého visutého chodníku na skále nad řekou Punkvou. Dobře je to viditelné u žlutého baráčku za autobosovou zastávkou, kousek od křižovatky na Brno. Správně se údolí od Sloupu k Punkevním jeskyním jmenuje Pustý žleb, ke Skalnímu mlýnu je to Punkevní žleb, ke křižovatce na Lažánky se setkáte s názvem Údolí Punkvy a po ústí do Svitavy v Blansku má název Arnoštovo údolí. Zde je to sice zjednodušeno a popsáno vše dohromady, přestože už Arnoštovo údolí není v krasové oblasti.
Vyhlídka U Lavečky
Vyhlídka U LavečkyČasté výletní místo občanů Blanska. Poskytuje krásný výhled do Arnoštova údolí, na Jakubovo jezero a na bílou vápencovou skálu Svatý Jiří. Je to opravdu nádherné místo, při zelené turistiské cestě, vedoucí od Skalního mlýna přes Těchov do Blanska. Nachází se zde dvojice laveček, rozcestník. Součást Národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy.





Severní část Moravského krasu

Vavřinecká plošina

Tak jako na levé straně Pustého žlebu se nachází Ostrovská plošina, jejíž vody se podíleli na budování jeskyních systémů ústících do Pustého žlebu, tak z druhé strany se nachází Vavřinecká plošina. Ta již tvoří hranici s vyvřelými horninami brněnského masivu. Na plošině se do podzemí propadá několik drobných toků, jejíž vody jsou odváděny do podzemního řečiště Punkvy. Celá plošina je rozdělena do několika systémů.

Žďárská plošina

Rozkládá se na SZ Vavřinecké plošiny. Nachází se na ní několik závrtů, značná část je soustředěna na jižní svah Brusné (608 m n. m.). Samotný kopec již je ale tvořen nekrasovými horninami. Nachází se zde nejvýše položený ponor v Moravském krase. V propadání Žďárského potoka nedávno byla objevena jeskyně v délce několika desítek metrů. Úzký vápencový pás v šířce několika metrů odtud pokračuje dále na sever, Větší krasové celky tohoto pásu jsou Němčický, Vratíkovský a Mojetínský kras.

Kopec Neselov

Vypíná se nad Sloupem, nachází se mezi Žďárskou plošinou a Sloupským údolím a dosahuje nadmořské výšky 546 m n. m. Je zde vytvořen velký počet menších členitých jeskyní horizontálního i vertikálního směru. Nejvýznamější jeskyně jsou Neselovské bludiště a jeskyně U Bučka.

Petrovický žlíbek

Začíná pod obcí Petrovice, jeho délka dosahuje 2,5 km. V horní části se nachází několik starobylých ponorů. Žlíbek se postupně zarývá do vápenců a je lemován po stranách bílými skalkami. V místě bývalé vápenice (dnes SÚS) byla známá propasťovitá jeskyně, v níž byl slašet hukot potůčku padajícího do dalších podzemních hlubin. Jeskyně byla zasypána a zničena těžbou. Jednou zde dělníci při práci narazily na další jeskyni, ale i tato byla zničena pozdější těžbou.

Vavřinecká plošina

Vlastní Vavřinecká plošina je poměně úzká, na východním okraji spadá strmě do Pustého žlebu. Nachází se na ní několik ponorů a závrtů, které odvádějí drobné vodní toky do podzemního řečiště Punkvy. Do Pustého žlebu z této plošiny ústí několik žlíbků. Je to již zmíněný Petrovický, dále je to Vavřinecký, jehož vody tečou až na dno Pustého žlebu, kde se propadají a hluboký žlíbek Peklo. Jedno z propadání se nachází v Kamenném závrtu na S od Suchdola směrem k Vavřinci. Prostory jsou zatím objeveny do hloubky 24 metrů. Zajímavostí je zde geologický profil jeskyně, kdy dno tvoří devonské pískovce a strop je tvořen vápencem. Další propadání se nachází přímo v Suchdole, kdy se voda po výtoku z návesního rybníčku ztrácí v podzemí, které je prozkoumáno do hloubky 54 metrů. Největší závrt na plošině je Zouharův o průměru 30 metrů. Posledním popisovaným je závrt U Hrušky. V závrtu byla objevena propasťovitá jeskyně hluboká 50 metrů.

Vesnice na Vavřinecké plošině

Žďár

Obec Žďár leží v malé úžlabině při nadmořské výšce přibližně 560 m n. m. Obcí protéká Žďárský potok, který se pod obcí ztrácí v propadání. Nachází se na SZ od Sloupu. Jméno označuje místo, kde byly dříve vyžďářeny lesy. První zmínka je zroku 1371, kdy náležela Oldřichu z Boskovic. Roku 1450 ji spolu s Holešínem získal od Jaroslava z Boskovic Bohuš z Drnovic a přičlenil k rájeckém panství. Na návsi se nachází malá kaplička svatého Floriána z roku 1846. Domácí obyvatelstvo se dříve hojně živilo
pálením vápna. Obcí prochází zeleně značená turistická trasa z Boskovic do Blanska.

Petrovice

Tato obec se sice (jako větší část popisovaných obcí) nenachází na území vytvořeném devonskými vápenci, ale spíše než k okolí patří k Pustému žlebu. Nachází se na vyvýšenině mezi Rájcem a Sloupem, nedaleko od již popisovaného Žďáru, přibližně v nadmořské výšce 550 metrů. Náves se nachází v malém údolí ve středu obce. Je pěkně udržovaná, má trojúhelníkový tvar. Zeleň je na návsi tvořena vzrostlými stomy. Uprostřed se nachází kaplička, na okaji návsi je výrazná dominanta kostel sv. Petra a Pavla, výrazný svou žlutou barvou a zděným plotem. Kostel byl nejdříve dřevěný a ve 14. století byl zbudován z kamene. Nynější kostel nechat zbudovat v letech 1733-1735 kníže Rogendorf, majitel rájeckého panství. Postaven byl na místě původního kostela. V základech bylo nalezeno několik erbů, křížů a hrobek dřívějších majitelů obce. Obec původně patřila rodině Vladyků z Petrovic. Sídlily v bývalé tvrzi, která stávala v blízkosti kostela. První zmínka pochází z roku 1374, kdy Mikuláš z Petrovic přepsal na svoji manželku zdejší podíl. Roku 1379 je připomínán dvůr. Na tvrzi sídlila Smilova dcera Anežka, na kterou měl zálusk Vok III. z Holštejna. Ta ho odmítla a tak Vok vyplenil Petrovice a Anežku uvrhl do jeskyně Haldomorna, kde zemřela hradem. Od roku 1412 byla ves součástí rájeckého panství. Na návsi poskytuje ubytování a stravování penzion U Hraběnky. Nepřehlednutelnou dominantou obce je bývalý větrný kamenný mlýn Holandského typu, stojící na Kněží hoře (586 m n. m.) nad obcí. Byl postaven v roce 1885 zdejším sedlákem a devětkrát měnil majitele. Mlýn měl 4 lopaty o délce šesti metrů. Namlelo se 50 tun mouky za rok. V roce 1920-1924 byl mlýn předělán na plynový pohon. Vedle budovy bylo postaveno obytné stavení, v roce 1934 poslední majitel mlýn zrušil a prodal vybavení. Dnes je mlýn využívá k rekreačním účelům. Vrchol Kněží hory poskytuje nádherný pohled po okolí. Je vidět do údolí Sloupečníka, na okolní obce, vrcholy Drahanské vrchoviny. Můžete například uvidět větrnný mlýn v Němčicích. Na Kněží hoře je možno vidět zbytky původní vsi, patnáct nepravidlně rozmístěných staveb. Možná jde o zaniklou obec Lhota u Vavřince, která je naposledy uváděna v roce 1371. Na pastvinách ve stráni této hory se vyskytuje suchomilná květena, na protější straně se nachází lyžařský vlek.
Obcí prochází žlutě značená trasa z Rájce do Sloupu a zelená, vedoucí z Boskovic do Blanska.

Vavřinec

VavřinecVelmi dobře udržovaná a dobře vypadající obec, nacházející se v malém žlíbku na Vavřinecké plošině. Na návsi je vystavěna kaplička z 18. století, v obci se nachází malý rybník. První zmínka o obci pochází z roku 1374, kdy patřila k Petrovickému statku. Pod ním také přešla do rájeckého panství. Obcí prochází zeleně značená cesta z Ostrova přes Pustý žleb a modrá značka, z Blanska do Ostrova.



Veselice

Patří k nejstarším obcím, jejíž vznik je spjat s existencí hradu Blansek. Plnila zásobovací funkci tohoto hradu. Nachází se v mělké kotlině nad obcí Suchdol, první zmínka o obci pochází z roku 1318, kdy obec patřila do Blanenského panství. Před bitvou U Slavkova leželo u obce francouské vojsko a po bitvě u Hradce Králové táhli přes obec Prusové, kteří sem zanesli choleru. Kaplička z roku 1833 byla vystavěn a na místě původní dřevěné. Přestože stojí přímo u silnice, není moc nápadná.
Rozhledna Podvrší
Rozhledna na Podvrší u Veselice Pod kopcem Podvrší u lesa je upravená vyhlídka s lavečkami, informačním panelem s informacemi o obci a mapou a odpadkovým košem. Výhled je na Moravský kras a Drahanskou vrchovinu. Zcela novou dominantou Veselice je nová železobetonová telekomunikační věž s rozhlednou, postavená v roce 2001 na Podvrší (590 m n. m.). Na tomto vrcholu již rozhledna ale dříve stálo. Byla postavena někdy ve dvacátých letech minulého století jako jeden z bodů triangulační sítě. Výšku měla okolo 21 metrů. Byla zrušena v roce 1947. Stavba nové rozhledny trvala čtyři měsíce a výsledkem je přes 40 metrů vysoká věž. Samostatná rozhledová plošina se nachází ve výši 32 metrů 621 m n. m. K jejich zdolání je potřeba vyšlápnout 168 schodů. Výhled z rozhledny je opravdu fantasický. Kruhový výhled nám umožňuje totiž vidět celý Moravský kras od Helišovy skály až k Hádům, Drahanskou vrchovinu a Českomoravskou vrchovinu. Při dobré viditelnosti lze vidět i Pavlovské vrchy, Praděd a dokonce i vrcholky Alp. Z rozhledny jsou dále vidět i další tři tyto stavby a to na Babím lomě u Lelekovic, na Milence u Rudky a na Babyloně u Kozárova. Rozhledna je otevřena v měsících dubnu, květnu, červnu, září a říjnu o víkendech a ve státní svátky od 9:00-18:00 a v pátky od 12:00-18:00. V červenci a srpnu je otevřena denně od 9:00-18:00. Vstupné je 10Kč, pro děti 5Kč.

Nové Dvory

Je to malá, ale půvabná osada, která je součástí Suchdola. Nachází se v místě pravoúhlé zatáčky při výjezdu z lesa směrem od Veselice na Těchov. U silnice stojí boží muka a dvě mohutné lípy. Původně zde stávala hájenka a panský dvůr. Další boží muka, vystavěná nedávno z vápencových kamenů stojí hned za obcí ve směru na zříceninu hradu Blansek. Na vysvětlující tabulce pověšené na blízkém stromě se dozvíte, že jde o přícestník, několik funkcí a zajímavé informace:
1. Ukazatel stran světových.
2. Místem pro spočinutí poutníka cestou kráčejícího.
3. Útočištěm a krmítkem ptacva v zimě hladem strádajícího.
4. Pranýřem pro veřejné ostuzení žen povětrných neb čarodějů jakož i všech osob kouzla i čáry provozující či po jiném způsobu lidem i dobytku na majetku i duši škodící.
5. Místem, které kumštýřům čarodějným, frejům a hrám roztodivným slouží.
6. Značí místo, kam hříšník svůj smírčí kámen na paměť na hromadu ostatních uvaliti může.
7. Přícestník z kamení polí okolních a ze stavení dvora postaven, jakož i kámen šibeniční z popraviště brněnského soudu u Omic do přícestníku zasazen na severní straně jest.
8. Tento přícestník sedmi magickými kameny v líci stavby osazen jest, ony kameny touž stranou svou z líce vstupní hradní zdi Blanseku po věky vystupovaly a na něž každé oko člověka do fradu přicházejícího zíralo, tyto kameny nabity zraky lidskými, němými svědky osudu hradu zůstavájí v tomto přícestníku a ve svém údělu dále pokračují.
9. To vše pro oslavu dobra nejvyššího postaveno jest.
Od obce směrem k Blanseku je kolem zeleně značené cesty alej 68 mohutných lip, které zde byly vysázeny v letech 1806-1826 za účelem nejen okrasným, ale především vojenským. Alej dává turistickému pochodu zvláštní atmosféru. O alej je pečováno a stromy jsou obnovovány.
Hrad Blansek.

Suchdol

Nachází se v malém údolí, které příkře spadá do Pustého žlebu. Na návsi stojí kaplička sv. Anny, uprostřed se nachází rybník, napájený Veselickým potokem, který se hned na návsi po výtoku z rybníka propadá. Obec nejspíše vznikla v souvislosti založení hradu Blanseku. Nejstarší zmínky pocházejí ze 14. století, kdy obec patřila do blanenského panství. Obcí prochází zelená turistická značka, protínající Pustý žleb a vedoucí k Vavřinci.