STRÁNKY CESTOVATELE TOMA

Střední část Moravského krasu

Babická plošina

Alexandrova rozhledna

Alexandrova rozhledna Alexandrova rozhlednaStojí nad městem Adamovem, na vysoké zalesněné stráni v nadmořské výšce okolo 500m na okraji Babické plošiny. Je kamenná, během své dlouhé historie prošla řadou úprav. Byla postavena v roce 1888 členy rakouského turistického klubu, výletní organizace tvořené především brněnskými Němci. Byla nazvána podle největšího propagátora této stavby Alexandra Suchánka. Nejdříve měla vysokou špičatou téměř "kostelní" střechu, ochoz byl dřevěný. Nyní je rozhledna s železným ochozem. Střecha je nízká čtyřhraná, v současné době jsou na ní umístěny antény, avšak dosahují malých rozměrů a vzhled věže němění. Protože uvnitř rozhledny jsou zařízení k anténám, vystupuje se na rozhlednu pomocí ocelového žebříku. Rozhledna poskytuje výhled do údolí Svitavy, na Adamov a směrem k Brnu, a na protější lesnaté stráně.

Babice nad Svitavou

Babický kostel Malebná obec na Babické plošině, ležící nad údolím Svitavy v lesích Moravského krasu v nadmořské výšce okolo 400m. Název vesnice pochází pravděpodobně od slovaneské bohyně dešťového mračna báby. Byla založena v souvislosti s těžbou železných rud, která je histroricky doložen až od roku 1556. Je jisté, že těžba, spíše povrchový sběr probíhal mnohem dříve podobně jako v Rudici. Po těžbě lze v okolí Babic nalézt četné pozůstatky, nejviditelnějším z nich je staré důlní dílo, dnes zvavé Malá Macocha. Ve vesnici stojí původně gotický kostel sv. Jana Křtitele, který byl okolo roku 1765 přestavěn barokně. V obci je několik restaurací a obchůdků. Babicemi prochází silnice ze Křtin do Kanic. Obec má i vlakovou zastávku, která se nachází v hlubokém údolí Svitavy a tvoří druhou část obce, kde se nachází i koupaliště a nemocnice. Přes Babice nad Svitavou vedou turistické trasy do všech směrů po střední části Moravského krasu.
Zřícenina babického hradu
Na ostrožně mezi údolím Křtinského potoka a údolím zvaným "Ve vaječníku" se nacházejí nepatrné zbytky neznámého středověkého hrádku. K této lokalitě neexistují žádné historické listiny. Dle dosavadních průzkumů lze usuzovat funkci tohoto opevnění v samém konci 13. století a ve století následujícím. Ke zřícenině se dostanete odbočením ze žluté turistické stezky Babice - Býčí skála. Informace o této mapám a průvodcům neznámé zřícenině poskytl ochotně Jan Celý.

Malá Macocha

Neznámá setra proslulé Macochy se nachází nedaleko obce Babice nad Svitavou. K jejímu vzniku došlo vlivem vytěžení železné rudy z krasové kapsy (závrtu). Železná ruda se zpracovávala v hutích Moravského krasu, nejbližší je
Stará huť v Josefovském údolí. Těžba pokračovala až do hloubky 40m, kdy byla z důvodu nerentabilnosti a vyčerpání zásob rud ukončena. Z důvodu bezpečnosti byla jáma postupně zasypávána. Nyní je "propast" hluboká pouhých osm metrů. Malá Macocha leží kousek od žluté značené trasy vedoucí z Babic nad Svitavou k Býčí skále.

Systém jeskyní na Babické plošině

Tato oblast byla dlouho opomíjena a vlastní průzkum nastal teprve před několika roky. V jednom ze závrtů Zadní pole (východně od Babic při zelené značce) byla objevena 30m hluboká propast, o několik let později pak horizontální patro se spletí chodeb a další propastí. Dále byla objevena jekyně Kapustovka, Babická jeskyně (obě na jih od Babic) a jeskyně V Člopech (nad Křtinským údolím).

Srnčí studánka

Jedna z typických studánek "Masarykova lesa". Nachází se asi v lese v polovině cesty mezi Kanicemi a Babicemi nad Svitavou, nedaleko od silnice. Vede k ní odbočka modré značky, v prostoru mezi silnicí a studánkou se nachází lesní palouk s okrasnými dřevinami. Studánka se nachází v krasové oblasti, má velmi kolísavý pramen. Při vaší návštěva se vám může stát (tak jako mně), že ze studánky nepoteče ani kapka, v druhém případě se ze studánky a z prostoru nad ní bodou na vás valit potoky vody. Tento úkaz je způsoben neznámám podzemím babické plošiny. Přeji vám dobrý pramen.

Arboretum Řícmanice

Přírodní arboretum nacházející se na babické plošině v lesích mezi Babicemi nad Svitavou a Řícmanicemi. V arboretru se nachazí řada cizokrajných i domácích stromů. Území slouží jako výzkumná stanice Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.
V horní části se nachází památník Stromy, zbudovaný v roce 1938 z iniciativy profesora Josefa Opletela. Stavba je vysoká 7 metrů, byla vystavěna z betonu.Nápisy a kresby byly vyryty do mírně zaschlého betonu, po té byly vybroušeny a zašerněny. V horní části jsou v elipsovitém okénku vyryty kresby větévek, na severní straně jehličnanů a na jížní straně listnáčů. V jížní části směrem k silnici je vyryta báseň Jaroslava Vrchlického Stromy.
V údolí arboretra byla vybudovány studánka Prosba lesa. Stavba byla provedena v roce 1938 podchycením pramenů, hlavnímn iniciátorem byl opět profesor Josef Opletal. Stejnou technikou jako na památník Stromy byla i na tuto studánku vyryta slova Prosba lesa. Ty pocházejí ze vstupní brány jugoslávského pavilonu z výstavy v Paříži. V roce 1992 byl zašlý nápis nahrazen mramorovou deskou se stejným textem. Voda z trubky vztéká do mušle, odkud padá do potůčku, napájející rybníček pod studánkou.
Stromy
Stromy, ti zpěvní věštcové,
jsou plny divů, plny krás!
Ať do stříbra je halí mráz,
ať západ mlhy nachové,
ať v ptactva písni májové,
ať vichrem se jich lupen třás.

Stromy, ti zpěvní věštcové,
jsou plny divu, plny krás!
Již chápu, naši otcové
proč ctily lípu, habr, vaz.
a věřím že je v chrámy zas
vyklenou příští věkové.



Prosba lesa
Milý člověče!
Jsem dárcem tepla v tvém krbu
za chldných nocí v zimě
a dárcem přívětivého chládku
v žáru letního slunce.
Já jsem dal trámoví tvému obydlí
a desku tvému stolu,
ze mne je lože, ve kterém spáváš
i kleč tvého rádla.
Já jsem dodal topůrko do tvé sekery
a branku do tvého plotu.
Ze mne je dřevo tvé kolébky i tvé rakve.
Jsem tím, čím pro blahobyt je chléb
a pro krásu kvítko.
slyš tedy moji prosbu:
Nepustoš mne!

Kanice

Obec se nachází na rozhraní střední a jižní části Moravského krasu, v horní části údolí potoka Časnýř. První zpráva z roku 1365, kdy patřila k hradu Ronovu, později je uváděna v roce 1567 v souvislosti s Novým hradem. V dolní části obce se nachází chatová oblast a koupaliště.