Překrásné zčásti krasové údolí Moravského krasu. Je výjiměčné tím, že se zde zachoval povětšinou původní lesní porost (buky, jedle, tisy) s bohatým bylinným patrem. Údolí bylo vyhledáváno již v dobách pravěkých, o čem vypovídá množství archeologických nálezů. Nachází se zde mnoho zajímavých turistických cílů, jako je známá Byčí skála, dvě volně veřejnosti přístupné jeskynní bludiště Jáchymka a Kostelík, vývěry Jedovnického a Křtinského potoka, naučná stezka vedoucí z Adamova k Byčí skále. Zajímavostí je národní kulturní památka huť Františka s muzeem. Na okolních stráních můžete navštívit například Alexandrovu rozhlednu, Malou Macochu, Nový hrad nebo Máchův památník. Protože v této oblasti není žádné větší parkoviště (parkoviště u vývěrů bylo zrušeno, prostor u Byčí skály je vždy obsazen, omezená možnost parkování je i u huti Františka), doporučuji použít veřejnou dopravu (vlak Adamov, bus Adamov-Křtiny) nebo si o trošku prodloužit váš výlet.
Býčí skála
Bývalá vývěrová jeskyně podzemního Jedovnického potoka. Vstup do jeskyně je v dolní části vysoké vápencové skály (horolezecké terény). Ve východní stěně je ve skále obrovské okno, ústící na povrch v podobě otevřeného závrtu. Dříve byla jeskyně známa do vzdálenosti 450 m, kde byla ukončena jezírkem Šenkova sifonu. Po pomoci výkonných čerpadel byl v roce 1920 sifon vypumpován a objevena tzv. Nová Býčí skála. Jako ve většině velkých jeskyní v Moravském krasu tak i zde byla Němci zřízena továrna na výrobu zbraní (podle jiných informací sklad olejů) a jeskyně tak byla zčásti zničena. V roce 1945 byla objevena průtoková Barova jeskyně. Za spolupráce speleopotápěčů byla v roce 1984 ražena štola od Nové Býčí skály k tzv. Prolomené skále. Sifon pod prolomenou skálou byl překonán potápěči 30. prosince 1984. Podplaváním 110 m dlouhého sifonu (Podplavená skála) byl objeven Srbský sifon, po jehož průniku v roce 1985 se dospělo prostor Velikonočních jeskyň, které jsou součástí Rudického propadání. Došlo tak ke spojení obou jeskyních systémů. Celková délka chodeb jeskynní soustavy Býčí skála-Rudické propadání je 13 km. Součástí Býčí skály je ještě Sobolova (Barová) jeskyně a vývěry Jedovnického potoka. Do jeskyně není povolen vstup veřejnosti, vstup je zatarasen nevzhlednými železnými vraty. Oblast je chráněna jako NPP.
V jeskyni je stálá teplota 8°C, délka prohlídkové trasy byla 650m tam a pak stejnou cestou zpět. Vstupné bylo dobrovolné, ale hned pod tímto slovem stálo o hodně větší doporučené vstupné 30Kč.
Kostelík
Jeskyně, jejíž návštěvu vám osobně doporučuji. Prochází jí modře značená cesta od Byčí skály, která je odtud vzdálena necelého půl kilometru. Jeskyni tvoří tunel, který proráží vápencovou skálu v délce 31 metrů. Ze směru od Křtin vedou do jeskyně dva vchody, oddělené pilířem, třetí vchod se nachází se směru od Byčí skály. Všechny tři chodby, které jsou velmi vysoké (až 8m), se spojují v obrovské prostoře podobné kapli s velmi vysokým stropem, v němž je umístěno okno, kterým sem shora také vniká denní světlo. Z hlavní síně v jednom z rohů jeskyně směrem k údolí začíná chodba velmi malých rozměrů, tzv. plazivka. Jestli jste ohební a úzcí, dostanete se plazením ke křižovatce, kde jedna chodba ústí na skálu (nedoporučuji, nejde to ven ani zpět!), druhá se vrací do jeskyně Kostelík a třetí ústí v podobě vysoké úzké pukliny na povrch ve směru na Byčí skálu. Prosím, nenechávejte v jeskyni odpadky, nenocujte zde a už vůbec zde nerozdělávejte oheň. Důsledek lidské činnosti tuto jeskyni zčernalými stěnami poznamenal již dost. V okolí Kostelíka se nachází několik menších osamocených věží, tzv. hřebenáčů. Modrá značená cesta pokračuje Křtinským údolím do Křtin.
Huť Františka
Někdy se můžete setkat i s názvem Stará huť. Nachází se při silnici Adamov-Olomučany(Křtiny), u osady Josefov. Dříve na jejím místě od 14. století stávali skelné hutě, které využívali na palivo bohaté zdejší lesy. V souvislosti s těžbou železné rudy v Rudici byla v roce 1748 založena vysoká pec na tavení železa. Palivem bylo dřevěné uhlí, které se získávalo pálením dřeva v milířích. Provoz hutě byl ukončen v roce 1877. Huť Františka je nejstarší dochovanou hutí ve střední Evropě. Dominantní stavbou je zde zachovaná dřevouhelná železářská pec o výšce 10 metrů se základnou o rozměrech 12x12 metrů. Spolu s budovou modelárny z počátku 19. století, hutním hostincem Švýcárnou a několika dalšími stavbami byla v roce 1971 vyhlášena jako první technickou rezervací v tehdejším Československu. Součástí areálu jsou ještě dvě obnovené pece a areál pokusné tavby železa v tzv. domácích pecích. Areál je volně přístupný a průchozí, v bývalé budově modelárny je umístěno muzeum železářství. Přízemí muzea je věnováno počátkům metalurgie železa, v první poschodí je zaměřeno na vysoké hutě budované v této oblasti od 17. století. Vše je pod správou Technického muzea v Brně. Informace o otevírací době a cenách vstupného zde. V budově bývalého hutního hostince najdete dnes útulný penzion a restauraci.
 |
 |
 |
Pracovní příležitosti v oblasti Moravského krasu
Volná pracovní místa na Blanensku - denně aktualizovaná nabídka volných pracovních míst v blanenském okrese. Volná pracovní místa na Vyškovsku - denně aktualizovaná nabídka volných pracovních míst ve vyškovském okrese.Jáchymka
Jeskyní bludiště Jáchymka se nachází v levé údolní stráni Josefovského údolí, kousek za osadou Josefov ve směru na Adamov. Jeskyně je dobře viditelná ze silnice, nápadné je především její velké elipsovité okno. Jeskyně je tvořena hlavní, 23m dlouhou chodbou, kterou prochází modře značená turistická trasa a naučná stezka z Adamova k Byčí skále. Hned za vchodem do jeskyně ve směru od Adamova odbočuje vlevo chodba do vlastního nitra tohoto bludiště. Jedná se o První dóm, kde je už díky malému vchodu úplná tma. Zde se ve stropní části po pravé ruce nalézají chodbičky ústící do Západního dómu. Přímá cesta po chvilce končí a tak zbývá jediná, levá odbočka. Po několika metrech stoupání se ocitáme na konci široké pukliny, která proráží hlavní chodbu, nad kterou se nacházíme. Puklina ústí až na povrch a díky tomu je zde šero. Chodba se však u pukliny stáčí, následuje 1m vysoký skalní stupeň a hned obrovský a denním světlem celý osvětlený Velký dóm. Je to vnitřek elipsoviého okna, který je tak dobře viditelný ze silnice. Strop dómu je klenutý. Od údolí dóm odděluje hluboká propast, do níž lze za velké opatrnosti slézt, ale pouze ve směru od údolí.
Jeskyně byla v minulých geologických dobách nejpíše řečištěm Křtinského potoka. Obdobně jako v jeskyních v Křtinském údolí, ale již v osmnáctém století, zde došlo k těžení na fosfor velmi bohatých půd. Dříve se podle Wankela dalo touto jeskyní jen plazmo prodírat a do jeskyně byl přístup možný jenom lezením na skále. Vlivem činnosti člověka tak došlo k vyvážení materiálu, který se používal jako výborné hnojivo. Jeskyní chodby se tak podtupně zbavovaly náplavů a rozšiřovaly až do dnešní podoby. Nepotřebný materiál byl ukládán před jeskyni, až vytvořil strmý kopec a tak snadnější přístup k jeskyni. V době těžby se ještě neprováděli archeologické výzkumy a tak mnoho možných objevů bylo zničeno. Staré kosti byly vyhazovány na hromadu před jeskyní, kde se našlo mnoho lidských a zvířecích kostí. Náhodou byly zachráněny kosti nějaké šelmy, z kterých se zjistilo, že jde o druh velmi vzácného vlka.