STRÁNKY CESTOVATELE TOMA

Střední část Moravského krasu

Křtinské údolí

Křtiny

Tato obec s dominantním chrámem Panny Marie se nachází na východním okraji Moravského krasu v údolí Křtinského potoka, který se pod obcí propadá. Název obce pochází od slova křtít, protože na tomto místě byli pokřtěni pohané po příchodu křesťanství do Čech. První písemná zmínka je z roku 1237 v listině Papeže Řehoře IX. Křtiny jsou podobně jako Sloup významným poutním místem. Základem poutní tradice se stala kamenná gotická socha nalezená v křoví u obce Bukovinka. V malé obci stávali dva kosteli, jeden Český ze 13. století, v němž byla uchovávána socha Madony a Německý z 15. století. Během třicetileté války byly kostely i se vsí několikrát vypleněny, Švédové se však zmocnily chrámového pokladu na Novém hradě. V 18. století byla zahájena výstavba nového chrámu, který však nebyl nikdy dokončen. Arcitektem se stal jeden z největších tvůrců evropského baroka Jan Blažej Santiny. Půdorys má tvar řeckého kříže, je dlouhý 55 m a široký 37 m. Od silnice k němu vede mohutné schodiště, k výzdobě interiéru byly využity pestrobarevné křtinské vápence. Ke kostelu přiléhá kaple sv. Anny a křtinský zámek, původně sídlo kněžích, v roce 1844 po požáru upraveno na letní zámek Ditrichštejnů. Dnes využívá zámek Mendelova zemědělská a lesní univerzita, které patří i okolní lesy (Masarykův les).

Luční údolí

Nachází se mezi Jedovnicemmi a Křtinami, je ohraničené hustými lesy. V údolí jsou velmi hodnotné louky se vzácnou květenou. V minulých geologických dobách zde proudil Jedovnický potok, který celé údolí vyhloubil. Potok si pak našel podzemní cestu v Rudickém propadání, starým údolím tak musel nový potok nově sbírat vody z přilehlých lesů. Nachází se na nekrasových horninách drahanského kulmu, za Křtinami se zase dostává do krasové oblasti, kde se propadá do podzemí a vyvěrá až před Byčí skálou. Na loukách bylo vyhlášeno několik přírodních rezervací, chráněnou květenou jsou především vstavače a upolíny. Ve střední části bylo v roce 1930 zřízeno arboretum Křtiny, keré má ve své správě Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno. Jedná se o přírodní park využívající bohaté rozmanitosti místních dřevin a bylin. Je v něm umístěna i pestrá sbírka cizokrajných dřevin. Unikátem je sbírka 200 různých druhů vrb. Součástí arboreta je rybníček, další dva jsou umístěny pod arboretem směrem na Křtiny. Naproti arboreta začíná kvalitní lesní cesta ke Studánce J. Schindlera. Cesta dále pokračuje okolo Proklestě (574m n. m.) do Bukoviny.

Křtinský potok

Pramení na západních svazích Proklestu (574m n. m., 1 km S od Bukoviny). Protéká nekrasovým a malebným Lučním údolím, za Křtinami se potok dostane do Křtinského údolí, kde se propadá do hlubin devonských vápenců, značná část se strácí v ponorech zahloubených v korytě. Podzemní cesta Křtinského potoka není doposud známa, jen z části se potok objevuje v jeskyni Vokounka, Rudolfka, Drátenická, Výpustek a Jestřábí skála. Vzhledem k pokusům, které zjistily, že voda teče od propadání k vývěru 14 dní, se dají v podzemí očekávat dlouhá jeskynní bludiště. Potok vyvěrá poprvé v tzv. Otevřené skále, která vznikla odlomením skalního bloku při stavbě silnici. Potok se hned zase strácí a vyvěré o několik desítek metrů dále pod silnicí. Za zvýšené hladiny, kdy pomory nestačí pohltit vzedmutou vodu, se naplňuje povrchové koryto Křtinského potoka v délce 3,5 km, které je po většinu roku suché.

Habrůvka

Viz Rudická plošina, Habrůvka zde.

Nabídka volných pracovních míst v oblasti Moravského krasu

Volná pracovní místa Brno-venkov, Nabídky práce Blansko

Jeskyně Křtinského údolí

Systém jeskyní Křtinského potoka začíná hned po vstupu údolí do krasové části. Potok se zde propadá a zatímm neznámím podzemímpo kračuje k Býčí skále, kde vyvěrá. Většina jeskyní se nachází v blízkosti propadání, jen málo a menší jeskyně se nácházejí směrem po toku potoka. Další jeskyně se vyskytují u vyvěračky Křtinského a Jedovnického potoka v Josefovském údolí. Všechny jeskyně jsoub vřejnosti nepřístupné.

Žitného jeskyně

Leží v levé údolní stráni za bývalým lomem za Křtinami před silniční odbočkou na Babice nad Svitavou. Byla prokopána roku 1883 prehistorickou komisí vídeňské akademie věd. Prací se zúčastnil i revírník A. Žitný, podle něhož byla jeskyně nazvána. Našli se zde stopy po pobytu lovců sobů a nástroje vyrobené z křišťálu.

Jeskyně Drátenická

Leží v levé údolní stráni Křtinského údolí 18 metrů nad silnicí. Nejprve byla poničena těžbou fosfátových hlín, které se používali jako hnojivo, v letech 1921-1944, v době druhé světové války ji Němci upravily pro válečné účely. V jeskyni se nalezli stopy po lovcích sobů. Dělníci pracující v německé podzemní továrně objevily vstup do Nové Drátenické, které byla prozkoumána speleologicky v roce 1948. Byly objeveny dvě propasti, podzemní tok Křtinského potoka a v roce 1961 Svantovítův chrám. Část jeskyně využívá Armáda České republiky. Ke vstupu do jeskyně vede červěně značená odbočka.

Jeskyně Výpustek

Jedná se o velmi rozlehlý systém podzemních chodeb v délce 4 km o třech patrech spojených navzájem hlubokými propastmi. Ty jsou hluvoké až 40 metrů a na jejich dně protíká Křtinský potok. Vchod se nachází v levé údolní stráni Křtinského údolí v blízkosti chráněného pemátného smrku. Tato oblast patřila Lichtensteinům, knížš Alois dal ve Výpustku hloubit a upravit chodby. Také tuto jeskyni několikrát navštívil známý starohrabě Salm, který dal z důvodu bezpečnosti v jeskyni některé chodby zazdít, aby návštěvníci nespadli do propastí. K novému účelu začal sloužit Výpustek v roce 1920. bylo zjištěno, že jeskynní půdy jsou zde velmi bohaté na oxid fosforečný. Tyto nánosy sloužily jako velmi dobré hnojivo. V jeskyni byla zřízena úzkokolejná dráha a denně se vytěžily až tři vagóny hlíny. Bylo objeveno mnoho nových chodeb a odkryto několik dalších propastí. Při těžbě bylo nalezeno několik kompletních koster jeskyních medvědů. Koncem první republiky byla jeskyně upravena Československou podzemní správou na sklad válečného materiálu. Němci proměnily jeskyni v podzemní továrnu na letecké motory. Byly prolámány a vyzděny chodby a větrací komíny, na dně podlaze byla položena až 1m silná vrstva betonu. Při ústupu Němci v jeskyni založily požár a náložemi vyhodily do povětří. V jeskyni byly rozmetány stroje, trámy, a hromada betonu a kamenní. Po válce v jeskyni pokračovali další speleologické výzkomné práce. Nyní je jeskyně využívána Armádou ČR.

Jeskyně Mariánská

Další jeskyně v levé stráni. Náchází se po směru toku Křtinského potoka za jeskyní Drátenickou. Má velmi pěknou krápníkovou výzdobu, v jeskyni se nachází několik propastí, nejhlubší z nich dosahuje 30m. Za první republiky byla dokonce otevřená veřejnosti. Krápníková výzdoba bylapoškozená zavedením válečné výroby za Druhé světové války.

Jurská jeskyně

Poslední jeskyně Křtinského údolí na levé straně. Nachází o kousek dále za Výpustkem. Nachází se na úpatí 20m skály (horolezecké terény). Vchod je kruhový o průměru 1,5m. Jeskyně nedosahuje velké délky. Pod slabou vrstvou humusu byla objevena až 0,8m mocná vrstva železité hlíny a pod touto vrstou usazenina bílých hlinek obdobných z Rudice. Proto byla jeskyně pojmenována Jurskou.nejspíše jde však o naplaveninu rudických vrstev. O kousek dále od této jeskyně se nachází vchod do jeskyně Bobrovského.

Jeskyně Vokounka

Je to první jeskyně od vstupu Křtinského potoka do krasového území ležící v pravé údolní stráni. Vchod do ní se nachází nedaleko hájovny, na úpatí 6m vysoké skalky. Podle pověsti byl do propasti uvnitř jeskyně svržen svými sousedy Olomučanský občan Vavřinec Vokoun, který prozradil Švédům tajnou cestu na Nový hrad a ti hrad dobyli. Jeskyně je archeologickým nálezištěm.

Jeskyně Jestřábka

Leží v pravé údolní stráni naproti Pomníku partyzánů. Leží v pravé údolní stráni naproti Pomníku partyzánů. Byla pojmenována podle ptáků, které ve sklaních otvorech sídlí. V letech 1947-1981 zde bylo objeveno mnoho prostor(Tunelová chodba, Bublinová chodba, několik propastí). V roce 1967 došlo k propojení s jeskyní V Habříčku, která s jestřbkou sousedila, a propojení s jeskyním systémem chodeb Kanibalka.

Jeskyně Silvestrovka

Leží v pravé údolní stráni naproti Pomníku partyzánů. Nachází se nedaleko jesykně Jestřábka. byla nazvána podle toho, že byla objevena v poslední den roku 1910. jedná se o systém chodeb, dómů a systémů.

Salve-Vale

Jedná se o skalní ostroch, který se nachází v nepříjemné zátočině silnice mezi Křtinami a Josefovem. Tato vápencová skála vstupuje svými stěnami k silnici. Dříve zde byl viditelný latinský nápis salve, vítající poutníky do Křtin a na opačné stěně byl nápis vale, na rozloučení se s poutníky., směřující k Vranovu. Poutníci ji také z pověry, aby se skála nezřítila, podpírali klackami.

Vývěry Křtinského potoka

Prvním po směru od Křtin je povodňový vývěr, který tvoří slepé rameno většinou vyshlého potoka. Nachází se přibližmě 100m před nějvětším vývěrem. Druhým v pořadí je vývěr a propadání u sebe, tzv. Otevřená skála. Nachází se po levé straně silnice, 70m před největším vývěrem. Skalisko u silnice se zde najednou otevírá, na jeho dně vyvěrá a zase se hned strácí Křtinský potok. Tento úkaz vznikl vlivem stavby silnice, když se při lámání kamene utrhl skalní blok. Vývěr Křtinského potoka je největší za všech. V 19. stletí se jednalo o nenápadný vývěr, který byl však stavbou silnice obnažen, ale následně zase zasypán. Při ústupu Němců byl můstek, ktaeý je nad propadáním vyhozen do povětří původní vzhled byl zcela zničen. Nyní je výtok taktéž špatně patrný, vývěr zakrývá most. Všimnout si ho ale můžeme tím, že najednou z pod mostku vztéká potok. Poslední vývěr se nachází pod jeskyní Kostelík.