STRÁNKY CESTOVATELE TOMA

Okolí Moravskáho krasu

Západ

Blansko

Blanenské radniceOkresní průmyslové město, ležící na svazích nad řekou Svitavou. Bývá označováno jako brána Moravského krasu, avšak turisti dají raději přednost před městem přírodě. První zmínka o Blansku pochází z roku 1131, kdy je uváděno jako osada na pravém břehu řeky Svitavy. Tato část se dnes nazývá Staré Blansko a jeho součástí je i kostel. Na přelomu 13. a 14. století vzniklo na protilehlém břehu řeky v místech dnešního zámku tzv. Nové Blansko. V roce 1580 bylo Blansko povýšeno na městys. Od konce 16. století patřilo Blansko rodu Žalkovských ze Žalkovic, od konce 17. století patřilo rodu Gellhornů, kteří zde začali s počátky železářské velkovýroby. V železářské výrobě pokračoval i rod Salmů, který koupil blanenské panství v roce 1766. V roce 1835 zde byl vyroben první parní stroj na Moravě. Nejvýznamějšími výrobky zdejších železáren byla umělecká litina, jejich dílem byla dokonce bývalá Vřídelní kolonáda v Karlových Varech nebo překrásná kolonáda v Mariánských Lázních. V roce 1895 přešly železárny do firmy Breitfeld-Daněk, nyní se podnik nazývá ČKD. Až do konce 19. století bylo Blansko nevýznamnou obcí, jejíž rozkvět nastal až s nástupem průmyslu a s výstavbou železniční tratě. Proto není v Blansku mnoho historických památek. A pokud zde nějaké zůstaly, byly odstraněny při přestavbě města socialistickou architekturou. Nyní se tak zachoval pouze renesanční zámek, novobarokní radnici, kostel sv. Martina s románskými základy, dřevěný kostelík z Podkarpatské Rusi přenesený sem v roce 1934, správní budova Adastu ve slohu tudorskégotiky podle vzoru zámku Miramare u Tersrtu či bývalou huť Klamovka, v níž je umístěna výstavní a prodejní expozice blanenské umělecké litiny. Teprve v roce 1905 bylo Blansko dekretem císaře Františka Josefa I. v r. 1905 povýšeno na město.
Nyní je Blansko okresním městem a společně s přidruženými obci má 23 000 obyvatel. Mezi hlavní průmyslové podniky patří Metra Blansko, výrobce měřících přístrojů, ČKD Blansko, významný výrobce vodních turbín a šedé litiny a Adast Blansko s výrobky pto polygrafický průmysl.
Zámek
Blanenský zámekBlanenský zámek vznikl renesanční přestavbou tvrze od roku 1574. Konecm 17. století byl přestavěn a rozšířen. V roce 1853 byl upraven empírově a když se Salmové stali majiteli zdejšího panství, přestavěli zámek na své letní sídlo novorenesančně. Při rekonstrukci v letech 1660-1668 byla řada mladších prvků odstarněna. Nyní je zámek součástí Muzea Blansko se stálými expozicemi Moravský kras, Nejstarší hutě, Blanenská umělecká litina, Historické interiéry a Měřící přístroje. V průčelí zámku je umístěna Francisova turbína. Otvírací doba


Trmačov

Zbytky hradu Trmačov Jižně od vsi Hluboké Dvory se nachází zřícenina nejmenšího hradu na Moravě, který byl sídlem rodu z Trmačova. Jeho počátky lze datovat do přelomu 13. a 14. století. První zmínka pochází z roku 1305, kdy se v listině jako svědek uvádí Ondřej "de Termaczewo". V roce 1349 se uvádí Havel z Trmačova a roku 1350 bratři Jakub a Mikuláš z Trmačova. V této době se hrad Trmačov poprvé přímo uvádí jako tvrz a k vladyctví patří obce Trmačov, Unín a Hluboké. Roku 1371 prodávají Domaslav a Přešek z Trmačova Mikuláši z Trmačova tvrz a dvůr v Trmačově. Páni z Trmačova se v neklidných dobách konce 14. a počátku 15. století zřejmě přidávají k řadám rytířů, kteří provozují loupežnické řemeslo. Tak například Přešek z Trmačova v roce 1406 okradl jihlavského měšťana Jana Kutlara o veškerý dobytek. Přešek kupuje roku 1407 od bratří Petra a Mikuláše z Trmačova tvrz Trmačov se vsí pod tvrzí. Hrad byl zničen, stejně jako ves pod ním, pravděpodobně za husitských válek, protože roku 1466 je uváděn jako pustý. V roce 1481 prodává trmačovské zboží Jan Babka Markvartovi z Lomnice, i zde je hrad uváděn jako pustý. Trmačovské vladyctví tak zaniká úplně, a stává se součástí lomnického panství. Trmačov měl jednodílnou dispozici. V severozápadní části se nachází torzo válcové věže k níž téměř přiléhal jednoprostorový palác. Rozměry hradu jsou pouze 22x27 metrů.
Zřícenina hradu je volně přístupná, je možno se k ní dostat po modré turistické stezce z Hlubokých Dvorů. Upraveno z originálu zaslaného Janem Celým.

Babí lom

Rozhledna na Babím lomě Od Lelekovic se na sever až ke Svinošicím táhne 2,5 kilometru dlouhý, ale úzký a ostrý zalesněný pás. Jedná se o skalnatý hřeben Babího lomu se stejnojmenou nejvyšší horou tohoto hřebene vysokou 562 metrů. Skály jsou zde vysoké do 15 metrů a jsou tvořeny z plotnového načervenalého devonského slepence, který vzhledem velmi připomíná beton. Bílé křemičité valounky, z nichž je místní slepenec tvořen, byly na dně moře slepeny křemičitým tmelem. Původně vodorovné vrstvy byly při vrásnění vyzviženy do sklonu asi 70° až 80° a dnes ční ostře nad okolní terén. V jížní části vede hřebenem červeně značená turistická stezka, která velmi připomíná vysokohorský terén.

Rozhledna
Rozhledna na Babím lomě Již na začátku tohoto století stály na Babím lomě dvě rozhledny. Jednalo se spíše o vyhlídkové altánky, jeden z nich se jmenoval Rybkova stráž a stál na místě nynější rozhledny. Druhá stavba se jmenovala Roherova stráž a stála na nejvyšším vrchu Babí lom, později byla tato dřevená rozhledna přestavěna v kamennou, ale byla bohužel zničena za druhé světové války. Dnes z ní zbyly jenom kamenné schody vedoucí na místo jejího bývalého umístění. V jížní části hřebene postavili turisté z Lelekovic v letech 1959-1961 novou rozhlednu podle návrhu architekta Korvase, z níž je překrásný výhled do okolí, na Brno, při dobré viditelnosti i na Pálavu a chladící věže jaderné elektrárny Dukovany. Při troše štěstí dohlédnete i na vrcholky Alp.