STRÁNKY CESTOVATELE TOMA


Vítejte v Moravském krase

Dobrý den, dostali jste se správně na nejúplnější stránky o Moravském krasu na internetu, které jsou součástí Stránek cestovatele Toma. Nabízejí vám informace o jeskyních, památkách, obcích, turistických a cyklistických tras a široký popis zajímavostí. Nyní si můžete přečíst úvod k Moravskému krasu nebo k okolí. Přeji Vám příjemné brouzdání po Moravském krase.

Moravský kras

Moravský kras
Severní část MK
Pustožlebsko
Suchožlebsko
Macocha a okolí
Střední část MK
Jedovnicko
Křtinsko
Josefovské údolí
Novohradsko
Babická plošina
Jížní část MK
Říčky
Znak Moravského krasu Moravský kras je území, které začíná na severním okraji Brna a táhne se na sever až ke Sloupu. Na délku má 24 kilometrů, ovšem široký je 2-6 kilometrů. Od roku 1956 je chráněnou krajinou oblastí na ploše 92 km2. Je to velmi pěkné území tvořené devonským vápencem starým 350 milionů let, který vznikl v době prvohor na dně moří ze schránek živočichů. Nynější stav je dán až z doby, kdy se utvářela říční síť a došlo k erozním činnostem. Do puklin se dostávala voda a vlivem rozpouštění vápevce vodou zde došlo k postupnému zvětšování děr až do nynější doby, kdy je známo přes 1000 jeskyní. Voda, která sem přitékala z okolí, vytvořila nejprve hluboká kaňonovitá údolí a potom složitý podzemní říční systém. Vápencové oblasti pokračují v malých kouskách dále na sever: je to Němčický kras, Vratíkovský kras a Mojetínský hřbet. Podrobnosti o zajímavostech v jednotlivých odkazech na části Moravského krasu.
Návštěvní řád
Zákazy
Krápníky
Voda vniká ze zemského povrchu puklinami ve vápenci, pukliny se vlivem rozpouštění vápence vodou rozšiřují a vznikají jeskyně. Voda v jeskyních stále prostupuje a rozpouští vápenec. Na stěnách vznikají vápencové povlaky a vodopády, ve volném prostoru se kapka oddělí od stropu a dopadá na zem. Postupně tak krápník narůstá až se spojí. Pro tyto stupně vzniku krápníků existují odborná slova: stalagmit-krápník rostoucí ze ze země; stalagtit-krápník rostoucí ze stropu; stalagnát-krápník,který je spojený. Jen pro představu, 1 mm3 krápníku roste 15 roků, slovy: jeden milimetr krychlový krápníku roste patnáct let. U dutých krápníčků, takzvaných brček, kdy voda nestéká po krápníku ale protéká jím, je délka růstu 1 mm3 3 roky.
Rostlinstvo
Rostlinstvo Moravského krasu je velmi bohaté. Rostou zde teplomilné i horské rostliny. Je to dáno díky teplotní inverzi v hlubokých kaňonovitých údolích, kam slunce přes celý den skoro nezasvítí. Ze dřevin zde roste velmi ohrožený tis červený. Ze vzácných rostlin roste v propasti Macocha severská kruhatka mathiolova. Jde o jediný výskyt této rostliny ve střední Evropě. Mezi významné horské rostliny zde patří jelení jazyk, brambořík nachový, měsíčnice, lomikámen vždyzelený a ploštičník. Naopak teplomilné rostliny zastupují koniklec velkokvětý, kavyl úzkolistý a kozinec rakouský. Moravský kras botanikové přezdívají kapradinovou zahrádkou, protožu tu roste velký počet kapraďorostů.
Les
Území Moravského krasu pokrývá z 60% les. V minulosti byly velké plochy lesa káceny pro potřebu výroby vápna a dřevěného uhlí, používaného v tavících pecích k výrobě železa. V okolí těchto míst a obcí byl les vykácen. V roce 1805 se přistoupilo k zalesňování americkou borovicí černou, od roku 1830 se zde začal vysazovat v monokulturách smrk. Snad proto, že vlastníkem místních lesů byly Lichtenštejnové, kteří měli rozsáhlé lesy na severní Moravě a zdejším lesům proto nebyla věnována taková pozornost, se v Moravském krase zachovaly původní lesy. Dalším činitelem byla nepřístupnost území a strmost strání znemožňující těžbu. Nyní jsou zbytky původního lesa chráněny v mnoha rezervacích s původním složením lesa s převahou buku s příměsemi jedle, smrku, javoru. Na slunných jížních stráních roste především dub a lípa.
Živočišstvo
Zvířena v oblasti Moravského krasu není nijak zvlášť odlišná od ostatního území. Žijí zde všechny běžné druhy savců. Z těch větších to jsou srnci, mufloni, prasata, zajíci a na severu území jeleni. V říčce Punkvě a ve Svitavě žijí pstruzi. Významný je život v jeskyních, kde přezimuje nejvíce druhů netopýrů v České republice. Najdete tu také všechny druhy ptactva, na skalách v Moravském krase navíc hnízdí sokol stěhovavý, drozd skalní a výr. Na březích rybníků Olšovce a Budkovanu lze spatřit lysku černou, čírku obecnou, roháče, rákosníka a lindušku luční.
O Pálení vápna
O Zpracování a tavení železné rudy

Okolí Moravského krasu
Sever
Východ
Západ

Boskovický hrad Okolí Moravského krasu je stejně tak zajímavé jako samostatné krasové území. Celá oblast je velmi zalesněná a kopcovitá. Na západě je tvořena Hornosvrateckou vrchovinou, která je východní částí Českomoravské vrchoviny. Nejvyšší hora se jmenuje Sýkoř a je vysoká 702 m n. m. Převažující horninou je zde svor. Střed je tvořen Boskovickou brázdou, která je vyplněna křídovými usazeninami, především pískovcem. Dominantou této oblasti jsou dva pískovcové kopce Malý a Velký Chlum s nadmořskou výškou do 500 m n. m. Na východě se nachází Drahanská vrchovina, kde převažující horninou je slepenec. Na nejvyšší hoře Skalky s výškou 735m n. m. se nachází jedna ze dvou meteorologických radarových věží u nás. Mnoho historických a přírodních památek přímo vybízí k návštěvě. Hrad Boskovice, zříceniny hradů, zámky v Rájci, Lysicích, Boskovicích, Kunštátě a Blansku, tři rozhledny poskytující nádherné výhledy. Všechny cíle jsou propojeny turistickým značením. Přestože v této oblasti není vyznačeno zatím moc cyklostezek, pomocí těchto stránek si snad naplánujete vlatní trasu. Zajímavosti jsou popsány v jednotlivých částech.

O stránkách
Líbí se vám tyto stránky a máte vlastní, dejte si na ně odkaz na Moravský kras, stačí kliknout na ikonku. Dále budu velmi vděčný za všechny fotky a informace týkající se Moravského krasu a okolí, zašlete mi tyto věci prosím na můj e-mail. Čerpáno bylo z knih Moravský kras 1 a 2 od Absolona, Průvodce Jedovnic a Moravského krasu s hrady a zámky, Exkursní průvodce Moravským krasem, Sloup a Pustý žleb v Moravském krase, Rudická plošina v Moravském krase a dalších knih, samozdřejmě od přátel a z mých znalostí a zkušeností.

Okolí Brna
Tento web spolupracuje se stránkami o Brněnské přehradě a okolí (http://prehrada.hyperlinx.cz). Zatímco Moravský kras mapuje severní okolí Brna, web Brněnská přehrada popisuje západní území od města Brna. Obě tyto stránky se tak vhodně doplňují. Hledáme však podobné nadšence pro zbytek území.

Nově na stránkách
13.01.2004Přepracována obrázková galerie
20.07.2003Přidány nové fotky od Mirka Veselého 1 a 2
15.03.2003Doplněny informace o živočišstvu a rostlinstvu.
27.10.2002Opět změněn vzhled první strany.
05.10.2002Přidán popis a pohlednice obce Lipovec od Jana Celého.
05.10.2002Změněn vzhled první strany.
05.10.2002Stránky přesunuty na kras.unas.cz z důvodu konce serveru hyperlink, na kterém se dříve nacházely pod adresou www.hyperlink.cz/cestom.
18.07.2002Popis mojí návštěvy jeskyně Býčí skála z května 2002, kdy byla výjimečně zpřístupněna veřejnosti. Zde.
06.04.2002Přidány mapky podzemí veřejnosti přístupných jeskyní: Punkevní jeskyně, Jeskyně Balcarka, Kateřínská jeskyně a Sloupsko-šošůvské jeskyně.
16.03.2002V odkazu Aktuálně zavedeno oddělení NOVĚ NA STRÁNKÁCH.
16.03.2002O zpracování železné rudy. Při projíždkách a vycházkách Moravským krasem naleznete často zbytky hutí, které zprácovávaly zde vytěženou železnou rudu. Nově zařazená stránka informuje od způsoby její těžby až po její tavbu v místních hutích, a to v období od pravěku až do 19. století.
16.03.2002O zpracování železné rudy. Při projíždkách a vycházkách Moravským krasem naleznete často zbytky hutí, které zprácovávaly zde vytěženou železnou rudu. Nově zařazená stránka informuje od způsoby její těžby až po její tavbu v místních hutích, a to v období od pravěku až do 19. století.
16.03.2002Les. Přidány informace o lesech na území Moravského krasu.